„Už několikrát Pražské služby chtěly, abychom s nimi vztah narovnali. Třídění pro ně momentálně není úplně výhodné,“ říká radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).
Na smlouvě nyní město mírně vydělává. Kdyby platby navýšilo, začalo by prodělávat.
Pražské služby by i přes problémy s penězi rády postavily moderní třídicí linku, která by měla pomoci při prodeji plastového odpadu. Za konkrétní typy plastů se totiž platí více než za směsici, která vzniká v současnosti.
S tím souhlasí i výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. „Politika Pražských služeb dává logiku, protože kvalitnější a čistší třídění druhotných surovin má určitě budoucnost. Zároveň si tím zajišťují lepší odbyt,“ tvrdí Havelka.
Právě levná směsice nyní v nabídce Pražských služeb převažuje. „Většina směsného plastového odpadu je tříděna v zařízeních, která nejsou v našem majetku. Plasty jim předáváme buď přímo ze svozu, nebo je lisujeme bez třídění a balíky pak firmy převážejí na své linky,“ říká mluvčí firmy Radim Mana.
Do Číny mířilo sedm procent vytříděného plastu
Menší část odpadu společnost třídí na dvou linkách. Například na lahve (PET), fólie a igelitové tašky (LDPE) nebo šustivé sáčky, do kterých se balí třeba pečivo (HDPE). Ty pak prodává za vyšší cenu.
Do Číny podle společnosti EKO-KOM, která v tuzemsku organizuje třídění, mířilo sedm procent vytříděného plastu. EKO-KOM sice v reakci na čínský zákaz a nižší ceny navýšil platby českým třídicím linkám, i přesto to pražské společnosti poznamenalo.
Situace se však má podle firmy EKO-KOM brzy zlepšit, cena by měla vzrůst i díky nalezení nových odbytišť, například v Malajsii. Přelom roku byl i tak pro odpadové společnosti náročnější.
„Na třídičkách se už plast nehromadí, ale před pár měsíci to tak bylo,“ říká mluvčí soukromé firmy AVE Pavla Ivácková.
Podobně jsou na tom i Pražské služby. K vyprázdnění skladů pomohlo, že plast nyní prodávají za nižší ceny.
Pomohlo by podpořit zpracovatele plastových odpadů
Podle odborníků se i přes problémy dál vyplatí třídit odpad do barevných kontejnerů. Plasty se nepálí nebo nekončí na skládkách, zpracovávají se v Česku a okolních státech.
Praha sama však o větším řešení plastového problému neuvažuje. V současnosti vlastní spalovnu v Malešicích, kde se pálí převážně směsný odpad, případnou továrnu na zpracování zrecyklovaných plastů však nechystá.
„Není to úloha města, měli by to dělat soukromníci,“ říká Plamínková. Praha by ale případného investora podpořila, například formou dotace.
S tím souhlasí i Havelka. Kromě toho navrhuje daňově zvýhodnit zpracovatele plastových odpadů. Podle něj se současný problém nemůže řešit tím, že by vytříděné plasty končily na skládkách.
„Správné řešení je pokračovat ve stále intenzivnějším třídění do barevných popelnic a také rozšiřovat a stavět třídicí a dotřiďovací linky a obecně rozvíjet recyklační technologie,“ myslí si Havelka.
Podobnou cestou se chystá vydat i ministerstvo životního prostředí. V září by mělo uvolnit peníze na výstavbu a modernizaci závodů na využití odpadů. Činná je i Evropská komise.
„Cílem je finančně podporovat výzkum a vývoj inovativních projektů a pomoc podnikům v úsilí o zvýšení recyklace,“ říká mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Česko opatření komise podporuje.
