(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ČTK

Praha vypracovala plán rozvoje sportu. Obsahuje jen obecné fráze

  • 8
Do prvního červencového dne měla Praha podle nařízení vlády zpracovat strategii sportu pro roky 2018 až 2020, tedy plán, jak by se měl v následujících dvou letech v metropoli sport rozvíjet. Plán skutečně vznikl, namísto konkrétních projektů však přinesl jen obecné fráze.

Obavy opozice, že rada materiál do stanoveného termínu schválit nestihne, se nakonec vyplnily. Radní o dokumentu hlasovali až minulý týden. Sankce sice pro Prahu kvůli opožděnému schválení dokumentu žádné neplynou, avšak kritika, že se materiál zpracovával narychlo, zůstává.

Podle zastupitele a člena magistrátního výboru pro sport Adama Zábranského (Piráti) totiž začal odbor sportu a volného času na dokumentu pracovat na poslední chvíli.

„Podle mých informací dostal odbor úkol vypracovat plán rozvoje sportu teprve před pár týdny,“ říká Zábranský.

Mluvčí magistrátu Vít Hofman to však popírá. „Plán rozvoje sportu a jeho finální formu řešíme společně s dalšími kraji s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy již přes jeden a půl roku,“ říká Hofman.

Pohled do schváleného dokumentu ovšem více než roční práci nenaznačuje. Spíše naopak. Pětistránkový materiál obsahuje převážně obecné body a konkrétní nové projekty nepřináší.

Koncepce, nebo cár papíru?

Jako strategické cíle dokument stanovuje například zachování a rozvoj grantů v oblasti sportu nebo zachování a rozvoj stávajících projektů, jako je Týden sportu zdarma. Plán rozvoje sportu také upozorňuje na to, že je síť sportovišť zanedbaná a že jsou některé tělocvičny, haly a sportovní areály na hranici životnosti.

V Praze je také nedostatek zimních stadionů, plaveckých bazénů nebo multifunkčních sportovišť s vyšší diváckou kapacitou. Na to ostatně už dlouho upozorňují sami sportovci a představitelé sportovních organizací.

„Pokud se budeme bavit o basketbalových halách, tak je na tom Praha v porovnání s dalšími evropskými městy velmi špatně,“ okomentoval například již dříve pro MF DNES nedostatek sportovišť Petr Jachan, manažer basketbalového klubu USK Praha.

Sport v Praze

  • V Praze je sdruženo ve sportovních organizacích celkem 221 000 členů.
  • Praha podporuje každoročně přes 600 sportovních akcí od mezinárodních po lokální, podílí se na provozních nákladech plaveckých bazénů, zimních stadionů a 169 hal, tělocvičen a areálů sportovních klubů.
  • V Praze se nachází více než 800 sportovišť zahrnujících koupaliště a venkovní bazény, kryté plavecké bazény, sportovní haly, zimní stadiony a také hřiště a tělocvičny.
  • Podle materiálu, který schválila rada, je však velká část sportovišť zanedbaná a na hranici životnosti.
  • V Praze je také nedostatek plaveckých bazénů, zimních stadionů i multifunkčních sportovišť s dostatečnou diváckou kapacitou. 
Zdroj: MHMP

Konkrétní možnosti, kde nová sportoviště budovat, však materiál nenabízí. „Prioritou města je zajistit dostupnou a kvalitní sportovní infrastrukturu pro rozvoj sportovní činnosti Praze,“ píše se v podkapitole o výstavbě sportovišť.

„Bylo dopředu jasné, že to nebude žádná strategická koncepce, ale cár papíru, kde se jen řekne, jak Praha bezvadně podporuje sport a má v tom pokračovat,“ kritizuje dokument Zábranský.

Dodává, že v plánu chybí detailní analýza sportovní infrastruktury nebo porovnání situace s dalšími evropskými městy. „Napsat do takového dokumentu, že je všechno skvělé a Praha v tom bude pokračovat s tím, že jen navýší peníze, je k ničemu,“ říká Zábranský.

Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), který má oblast sportu v gesci a zmiňovaný plán radním předkládal, s výtkami opozice nesouhlasí.

„Plán rozvoje sportu 2018–2020 je pouze dílčím krokem ve strategické koncepci, kterou se Praha již mnoho let řídí, a především má za cíl sjednotit a zpřehlednit dotační tituly státu a měst České republiky pomocí úzké spolupráce s ministerstvem,“ vysvětluje Dolínek.

Praha si podle náměstka již delší dobu zpracovává analýzu sportovní politiky dalších evropských měst, která porovnává Mnichov, Vídeň, Amsterdam, Budapešť, Lyon a Barcelonu. „Analýza ukázala, že prostředky vynaložené na financování sportu v Praze se shodují s prostředky investovanými v analyzovaných městech,“ dodává Dolínek.

V oblasti sportu měla Praha problémy už několikrát. Naposledy v červnu, kdy zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu na magistrátu kvůli rozdělování stovek milionů korun magistrátní komisí pro sportovní granty.

Vyšetřovatelé mají podezření, že odpovědní lidé na magistrátu peníze přihrávali spřáteleným organizacím. U předem vybraných projektů se podle vyšetřovatelů upravovalo bodování, aby dotace získaly.

Několik politiků, kteří jsou členy komise, policie ve věci předvolala k výslechu. V sobotu MF DNES informovala o tom, že k výslechu na policii už musel náměstek Dolínek i všech sedm úředníků odboru sportu. Vypovídat muselo také devět politiků ze sportovní komise magistrátu.

Kvůli problematickým dotacím na sport na začátku července odvolala primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ředitelku magistrátu Martinu Děvěrovou, která podle primátorky kauzu dostatečně neřešila. Hovoří se také o odvolání ředitelky sportovního odboru Soni Fáberové, která je nyní podle magistrátu v pracovní neschopnosti.

Kritiku Praha sklidila i za rok 2016, kdy byla nositelem titulu Evropské hlavní město sportu, ale kvůli nedostatečně připraveným akcím a projektům z předchozího roku tento titul vyzněl doztracena. Oblast sportu měla tehdy na starosti radní Hana Nováková (ČSSD), která byla ještě v říjnu roku 2015 odvolána z funkce pro neschopnost. Dodnes opozice považuje rok Prahy coby evropského města sportu za nevydařený.