„Ráno rozhlas hlásil česky, a to nás překvapilo. Pamatuji si, jak za mnou přišel režisér Valló a šli jsme mazat německé nápisy,“ vzpomínal na povstání jeden z jeho účastníků Emil Šneberg. Vybavila se mu také stavba barikád a smrt některých účastníků.
Na sklonku války se právě o Československý rozhlas svedly tvrdé boje, padlo tu na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s okupanty tisíce lidí.
„Nesmírně bych si přál, abychom stále poměřovali jejich odvahu, obětavost a vlastenectví s jevy, které nás dnes stále obklopují - chytračení, sobectví, demagogie a populismus,“ řekl v projevu předseda Senátu Jaroslav Kubera.
Připomněl, že rozhlas sehrával v boji proti totalitě opakovaně významnou roli. „Dovolte mi vyjádřit naději, že se už nebude nikdy za svobodu slova před vinohradskou budovou rozhlasu prolévat krev,“ dodal.
Primátor hlavního města Zdeněk Hřib v projevu řekl, že lidé, kteří v povstání bojovali, si museli uvědomovat, že jsou proti vyzbrojeným Němcům v nevýhodě. „Západní Evropa už slavila konec války, ale v Praze se stále ještě bojovalo. Desetitisíce lidí se rozhodly vzít osud svůj i osud města do vlastních rukou a přispět k porážce toho zrůdného režimu. Museli si uvědomovat, že je to může stát život, přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si jí vzít sami a vrátit národu čest a hrdost,“ řekl ve svém projevu.
O nebezpečích současného světa hovořil v prvním projevu po pokládání věnců ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Společnost podle něj v době relativizace ideálů potřebuje reálné vzory chování. Pietního aktu se také zúčastnili za sněmovnu poslankyně Andrea Brzobohatá (ANO), za Prahu předseda výboru zastupitelstva pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) a zástupci prezidenta republiky, úřadu vlády, ministerstev obrany, kultury a Českého svazu bojovníků za svobodu.
Zemřely tisíce lidí
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945. Obyvatelé hlavního města zahájili na konci války ozbrojený odpor proti nacistům, kteří se snažili povstání potlačit silou. Ve městě vzniklo na dva tisíce barikád a na stranu českých povstalců se postavili taky ruští vlasovci. Boje skončily 9. května po příjezdu jednotek sovětské armády.
V přestřelkách zahynulo přibližně 2800 Čechů, na sedm stovek sovětských vojáků, tři sta vlasovců a asi tisícovka Němců.
