Jestliže se člověku udělá třeba vyrážka po těle, zajde si na kožní. V čekárně si nevyslechne znechucené komentáře, lidé si nebudou zacpávat nos ani otevírat okna. A až se lékaři prokáže průkazem zdravotní pojišťovny, normálně ho ošetří.
Bezdomovec Michal, cizinec bez pojištění, zato s parazity pod kůží, předpokládal, že by ho čekal opak plný nepříjemných pocitů, a tak návštěvu lékaře odkládal. Až zjistil, že existuje zdravotní péče i pro lidi z ulice. „Do naší ordinace se dostal ve velmi špatném stavu. Byl podvyživený, napadený parazity a dlouhodobě pil alkohol,“ popsala Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy.
Ta jen za letošní leden ošetřila v Praze 356 nuzných, a to včetně těch bez zdravotního pojištění, kterých bylo 79. V únoru zdejší lékaři provedli 270 ošetření, 77 u nepojištěných pacientů.
Problém s důvěrou
Návštěvu ordinace provází v podobných případech často ostych a nedůvěra, proto si lékaři musí nejprve pacienty získat a přesvědčit je, že jim skutečně chtějí pomoci. Stejně jako v případě Michala. „Ošetřili jsme jeho základní problémy a on se postupně začal vracet,“ přiblížila Pekárková.
Unikátní experiment. Bezdomovci dostali sto tisíc a volnou ruku, výsledek překvapil |
Po několika měsících se jeho stav výrazně zlepšil. Docházel na plánované kontroly, spolupracoval na své léčbě, a podle lékařky se mu dokonce podařilo skoncovat s alkoholem, najít si práci a hradit si i zdravotní pojištění. „Vidíme, že když člověk dostane včas péči, může se jeho život výrazně změnit. To jsou momenty, které dávají naší práci smysl,“ těší Andreu Pekárkovou.
Její práce však vyžaduje laboratorní vyšetření, nástroje, léky. Zkrátka vše, co lékařům za běžného pacienta hradí zdravotní pojišťovny.
Armáda spásy, jejíž činnost je financována například z dotací či darů, si k prostředkům na péči o lidi z ulice pomáhá také prodejem nocleženek nebo ošetřenek.
„Ošetřenka je poukaz v hodnotě 250 korun, díky kterému může Armáda spásy zajistit člověku bez domova ošetření v ordinaci praktického lékaře. Každý jeden dar znamená konkrétní zdravotní péči,“ vysvětlila mluvčí organizace Tereza Melišová.
Žen mezi bezdomovci hrozivě přibývá, varuje Armáda spásy. Stydí se víc než muži |
Ze získaných peněz od lidí, kteří Ošetřenku zakoupí, je hrazeno nejen samotné vyšetření, ale i doplatky za léky, ošetření ran, základní diagnostika i laboratorní testy u nepojištěných pacientů.
„Díky Ošetřence tak mohou lékaři poskytovat zdravotní péči i lidem, kteří by na ni jinak nedosáhli – a zasáhnout včas, ještě předtím, než se jejich stav výrazně zhorší,“ poznamenala Melišová. Podle lékařů je totiž včasná péče levnější i pro společnost.
„Primární péče je vždy levnější než řešení pokročilých stavů. Uzdravený člověk má šanci vrátit se do běžného života, pracovat a být součástí systému,“ konstatovala Pekárková.
I nemocnice ošetří vždy
Pakliže se člověk bez zdravotního pojištění vydá do běžného zdravotnického zařízení, je sice ošetřen, ale lékař po něm žádá úhradu za péči, případně mu vystaví fakturu. Záleží však na jeho zdravotním stavu.
„V případě stavů bezprostředně ohrožujících život je péče poskytována neprodleně a bez jakýchkoli administrativních průtahů. Identita pacienta a jeho případné zdravotní pojištění jsou zjišťovány až následně, pokud to situace dovolí,“ ozřejmil mluvčí pražské záchranky Karel Kirs.
Stát se bezdomovcem není složité, popisuje v Rozstřelu sociální pracovnice |
V situacích, kdy je pacient stabilní, komunikuje, není dušný a neudává obtíže svědčící o ohrožení vitálních funkcí, je podle Kirse posádkou standardně vyzván k předložení dokladu totožnosti a dokladu o zdravotním pojištění.
Pokud pacient takový doklad nemá, a není tak schopen doložit platné zdravotní pojištění, je mu za poskytnutou péči vystavena faktura. Tu může uhradit buď na místě, nebo dodatečně bezhotovostním převodem ve stanovené lhůtě. Ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že se tato situace nejčastěji týká cizinců.
2. května 2025 |
