„Dnes jsme poprvé pokutovali řidiče segwayů. Ono to půjde, ne že ne.“ Tolik popisek u fotografie strážníka vypisujícího bloček řidiči vozítka, kterou na svůj facebookový profil vyvěsil náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).
Z jeho komentáře by se mohlo zdát, že policie začala konečně trestat porušení vyhlášky o zákazu segwayů, který platí v některých městských částech od začátku srpna. Není tomu tak. Policisté pokutují „segwayáře“ již více než půl roku, ne však za porušení vyhlášky.
Kam v Praze nesmí segwaye
K tomu totiž stále chybí značky, které by jasně označily, kam jezdci na vozítkách jezdit nesmějí. Podle prvních vyjádření magistrátu se přitom měly v ulicích objevit začátkem září. Dříve než v listopadu to ale zřejmě nebude.
Původně se totiž počítalo s tím, že zákaz bude platit na mnohem menším území. „Na základě žádostí dalších městský částí se ale tato oblast rozšířila. Každou ulici musíme řešit zvlášť,“ říká Dolínek. Praha proto zadala umístění značení externí firmě, která jej teď připravuje.
Dočasné značky ne
Magistrát se nicméně pokusil přijít s náhradním řešením a alespoň v nejvytíženějších lokalitách chtěl umístit dočasné značky. To ale odmítla radnice Prahy 1 s tím, že chce počkat na stálé značení. Tamním radním se totiž nelíbí, že by se tak provoz segwayů omezil jen na takzvané Královské cestě, tedy na Staroměstském náměstí a v ulicích Karlova a Celetná.
„Všude jinde by zůstaly problémem,“ řekl místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS). Dočasné značky podle něj navíc nejsou pro podobné účely vhodné.
„Je totiž jednoduché je zneplatnit například pouhým pootočením,“ dodal. Za viníky současného stavu označil magistrátní úředníky, kteří podle něj otáleli s přípravou trvalého značení. „Začali to podle dostupných informací řešit až v druhé polovině srpna,“ vysvětlil Bureš.
Zpět ale k pokutovanému jezdci na segwayi. Toho strážníci potrestali za jeden z přestupků, u kterého nemají svázané ruce chybějícími značkami. O který z nich v jeho případě přesně šlo, není jasné, ale podle mluvčí strážníků Ireny Seifertové to mohlo být překročení rychlosti, nedodržování jízdy za sebou či ohrožování chodců.
Tyto prohřešky umožnila trestat novela zákona o silničním provozu, která platí od ledna a která definovala segway jako dopravní prostředek. Do té doby zákon na elektrická vozítka pohlížel jako na chodce. Stejná novela obcím povolila regulovat pohyb segwayů na svém území.
„Teprve poté, co budou místa řádně označena, budou moci strážníci řešit porušení zákazu pohybu domluvou nebo blokovou pokutou ve výši až dva tisíce korun,“ dodává Seifertová. Než se tak ale stane, není podle ní možné samotné užívání přepravníku v zóně zákazu považovat za přestupek.
Kampaň máte, ale zákaz neplatí
Proti plošnému zákazu segwayů logicky vystupují podnikatelé, kteří je v Praze půjčují. „Až vyhlášku magistrát dovede ke zdárnému konci tím, že umístí dopravní značení, bude to pro většinu firem likvidační,“ říká Jaroslav Endršt z Asociace Segway ČR.
Segwaye a pokuty
|
Všechny půjčovny totiž sídlí v místech zákazu. Sám Endršt má prý v plánu svůj podnik zavřít. Přestěhovat se tam, kde zákaz neplatí, podle něj není řešení. Nejde prý o turisticky zajímavá místa.
Asociace kritizuje také kampaň s názvem „Segway? No way!“, kterou magistrát na novou vyhlášku a hrozbu pokuty upozorňuje v ulicích od začátku srpna.
„Od té doby máme asi o třetinu méně klientů, některé provozovny dokonce nejezdí skoro vůbec. Hoteliéři i turisté si totiž myslí, že zákaz už platí,“ říká. To ale podle něj není pravda právě z toho důvodu, že zákon městu ukládá, že pokud chce území vymezit zákazem, musí umístit dopravní značení. „Oni ale splnili jen polovinu své zákonné povinnosti tím, že si nařízení odhlasovali,“ dodává.
Svou vlastní kampaň má připravenou i městská policie včetně informačních letáků v několika jazykových mutacích. „Spustíme ji však až těsně předtím, než bude vymezené území osazeno značením,“ dodává Seifertová. Prý proto, aby zbytečně nemátla turisty.
Ztráty, které provozovatelům vyhláška způsobí, nechce zatím Endršt předjímat. Jednoduchým výpočtem je ale možné dojít k přibližné představě, o jak velký byznys se v případě segwayů jedná. Klienti platí v půjčovnách rozdílné ceny, pohybují se ale od jednoho do dvou tisíc korun na osobu.
Každý provozovatel podle Endršta odbaví denně asi čtyřicet klientů, všechny půjčovny dohromady pak asi tisícovku. Měsíční tržby každé půjčovny se tedy pohybují někde mezi jedním až dvěma a půl miliony korun. Turisté tak za půjčení segwayů zaplatili ročně stovky milionů.
Právní zástupci asociace zkoumají, zda je vyhláška v souladu se zákonem, a vyčíslují ušlý zisk. Podání žaloby je podle Endršta ale až krajní řešení. Stále doufá, že se s Prahou domluví na zmírnění zákazu.
