Pražské služby, které svážejí smetí ze dvou třetin pražských domácností, jako jediný velký odpadový hospodář nemají svou třídičku plastů. Obsah kontejnerů na umělé hmoty tak bez úpravy lisují a pak si ho vytřídí sami odběratelé.
Před několika týdny však balíky dvůr u třídícího centra v Chrášťanech doslova ucpaly, jak upozornily Hospodářské noviny. Podle jejich informací šlo o tisíce tun neodvezených plastů, jejichž množství mohlo dokonce komplikovat provoz zdejší třídičky papíru.
Firma ujišťuje, že to byl výjimečný problém. „Šlo o stovky, ne tisíce tun, a po velice krátkou dobu,“ sdělil iDNES.cz mluvčí PS Radim Mana. Situaci podle něj způsobil hlavní odběratel plastů, který nedodržel harmonogram odvozu. „Aktuální stav je v mezích norem. Skladová zásoba v Chrášťanech je pod 100 tun, což je běžné provozní množství, které uveze šest kamionů.“
Přesnější datum, kdy areál plasty zahltily, Mana uvést nedokázal.
Poptávka je na historickém minimu
Výkupní ceny ovlivňuje zejména cena ropy, hlavní suroviny pro výrobu plastových výrobků, a pokles čínské ekonomiky. Odběratelé totiž plastový materiál prodávají na další zpracování do zahraničí, nejčastěji právě do Číny. Tamní zájem ale nyní polevil.
„My s čínskými společnostmi žádné obchodní vztahy nemáme, ale od odběratelů máme informaci, že poptávka po tříděném i netříděném plastu je, dá se říct, na historickém minimu. Největší propad nastal právě v letošním třetím kvartálu,“ potvrdil Mana.
Investici do nové třídičky, díky níž by mohly svezený plast prodávat za víc peněz, Pražské služby zvažují. Nepůjde však o stroj určený jen na separaci plastů, zařízení by ideálně mělo umět zpracovávat i jiné komodity, třeba směsný odpad.
„Více než stomilionovou investici do třídičky ale nemůžeme plánovat bez smluvně zajištěného množství plastů,“ upozornil Mana na skutečnost, že firma s Prahou od roku 2011 nemá smlouvu na svoz a likvidaci odpadu.
Spolupráce od té doby funguje na základě časově omezených smluv podepsaných během jednacích řízení bez uveřejnění, kterými se magistrát vyhýbal veřejné soutěži. Nyní řeší, jak firmě miliardový kšeft svěřit i v následujících letech zákonnou cestou. Jen jako stoprocentní vlastník by své firmě mohl dát zakázku rovnou (psali jsme o tom zde).
Městu patří něco přes tři čtvrtiny akcií vysoce výdělečné firmy.
„Mít třídičku je už dnes nutnost. Žádný odběratel nevezme směsný plast,“ řekl Hospodářským novinám Karel Belda, ředitel společnosti OZO Ostrava, která se stará o svoz odpadu v Ostravě a ročně vytřídí na tři tisíce tun plastů. V Praze se za stejnou dobu sveze zhruba 12 tisíc tun.
Krize na trhu druhotných surovin započala v roce 2008. Výkupní ceny v minulosti velmi kolísaly. Nyní jsou někteří odběratelé ochotni plast odebírat pouze za poplatek. Pražské služby ale podle vyjádření mluvčího nejsou v situaci, kdy by za odvoz plastu musely odběratelům platit.
„Výkyvy cen za odběr tříděného plastového odpadu jsou za posledních 10 let poměrně dramaticky odlišné. Koncem roku 2004 jsme platili přibližně 3 tisíce za tunu plastového odpadu. Koncem roku 2013 až do loňského podzimu nám naopak za tunu platili až 1 250 korun. Rozdíl tedy činí neuvěřitelných 4 250 na jedné tuně,“ doplnil mluvčí.
