Aktuální studii Životní podmínky 2025 ve čtvrtek představil Český statistický úřad (ČSÚ). Závěry potvrzují i další analýzy.
Zejména platí, že pražské domácnosti jsou v porovnání s ostatními regiony méně početné. Pod jednou střechou ve velkoměstě nad Vltavou žije v průměru 2,07 osoby, zatímco v celé ČR 2,30. Také jsou tyto domácnosti specifické tím, že v nich žije méně dětí i důchodců.
Nájmy bytů v metropoli dál porostou, trh dohání ztrátu z minulosti |
Je z čeho utrácet
„V roce 2024, po dvou předchozích letech, kdy Česko čelilo vysoké inflaci, vzrostly reálné příjmy domácností o tři procenta. Mohly si tak koupit víc zboží,“ popsala situaci Táňa Dvornáková z Oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ.
Ekonomičtí experti uvádějí, že loni v meziročním porovnání obchodníkům rostly tržby za výrobky pro domácnost, farmaceutické a zdravotnické zboží či potraviny.
Životní podmínky v Praze
Zdroj: ČSÚ |
„Pozorujeme spíše stabilní růst, který trvá nepřetržitě od dramatického propadu v letech 2022 a 2023,“ vysvětlil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
Maloobchod se k historickým číslům z června 2021 už blíží. „V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že by tento rekord mohl být překonán v průběhu roku 2026, za který očekáváme opět růst prodejů kolem 3,5 procenta,“ soudí Hradil.
V hlavním městě je z čeho utrácet. V Praze roční příjmy přesáhly takřka o 90 tisíc korun celorepublikový průměr, na domácnost vychází více než 340 tisíc korun. Snadno s penězi vychází přes 17 procent z nich, velmi snadno více než deset procent. Naopak je méně domácností, které mají problém s penězi vyjít.
Pražané se také mohou pochlubit výdělky. V příjmových skupinách od 30 do 50 tisíc korun a nad 50 tisíc korun je jich více než v ostatních regionech.
Ve 3. čtvrtletí 2025 průměrná hrubá měsíční mzda přesáhla 61 tisíc korun. České poměry tím překonala více než o čtvrtinu. „Od 1. čtvrtletí roku 2024 již každoročně dochází k reálnému růstu průměrné mzdy,“ uvedla Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.
Platy představují tradičně důležité téma. To, že zaměstnanci často mluví o penězích, ještě neznamená, že právě mzda je hlavním důvodem jejich nespokojenosti.
Praha má málo městských bytů, dostupné bydlení se stává nedosažitelným |
„Mzda funguje spíš jako hygienický faktor. Když je nízká nebo vnímaná jako nespravedlivá, spokojenost rychle klesá, ale samotná existence mzdy její pozitivní vnímání automaticky nezvyšuje,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik společnosti JenPráce.cz.
Praha dlouhodobě nabízí pestrou paletu kvalifikovaného a velmi slušně placeného uplatnění. Řada zaměstnanců ovšem trpí dlouhým dojížděním, vysokými náklady na život a stresem plynoucím z rychlého tempa života. „Výsledkem není otevřená nespokojenost, ale spíš pocit stagnace a omezených možností,“ dodal Španěl.
Bez diplomu v pohybu
Dostupné bydlení představuje dlouhodobě problém. „Mladí často úplně rezignovali na ideu vlastního bydlení, protože i v párech na hypotéku nedosáhnou. Někteří zkoušejí hledat bydlení mimo velká města, i když pak musí dojíždět,“ uvedla Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Lidé žijí většinou v bytových domech v průměru o téměř dva metry čtvereční menších než v krajích. Náklady na bydlení jsou podle zmiňované analýzy velkou zátěží takřka pro pětinu domácností. Určitou zátěží jsou náklady na bydlení zhruba pro 65 procent.
Další oblastí, kterou analýza sleduje, je úroveň dosaženého vzdělání. Praha má oproti ostatním krajům nejnižší podíl lidí s nižším vzděláním, a naopak vede v zastoupení vysokoškoláků. Ti v metropoli tvoří podle výzkumu více než třetinu populace ve věku 15 let a více. Zajímavý pohled na souvislost mezi kvalifikací a fyzickou aktivitou přináší také studie Životní podmínky 2025.
„Podíl osob se sedavou aktivitou se zvyšuje s dosaženým vzděláním a obecně je vyšší u žen. Chůze nebo středně těžká fyzická aktivita se nejvíce týká osob se základním vzděláním,“ vysvětlila Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech.
