Projekt obnovy Malostranského náměstí počítá s novou kašnou uprostřed náměstí a...

Projekt obnovy Malostranského náměstí počítá s novou kašnou uprostřed náměstí a s dalšími úpravami, s pomníkem Radeckého však nikoliv. | foto: Magistrát hl. m. Prahy

Pod Malostranským náměstím by mohli parkovat poslanci, plánuje Praha 1

  • 62
Pražský magistrát před dvěma lety s pompou zrušil parkoviště na Malostranském náměstí s tím, že celou lokalitu nechá předělat. Teď se tam však auta mohou vrátit zpátky a vzít s sebou i kus pražské historie. Parkoviště tam požaduje Praha 1, má sloužit občanům i parlamentu.

Na konci minulého týdne zaúkolovala primátorka Adriana Krnáčová (ANO) projektanta rekonstrukce náměstí, aby do radními schváleného projektu zapracoval územní rezervu pro podzemní garáže.

Jde o to navrhnout, kde by v horní části náměstí mohly být vjezdy a výjezdy pro vozidla. Primátorka o svém kroku nejednala s lidmi z magistrátu, kteří mají projekt na starost.

Začleněním garáží do projektové dokumentace chce Krnáčová vyjít vstříc Praze 1, která parkování pod zemí požaduje.

Dohodou se primátorka snaží získat městskou část na svou stranu, aby se později Praha 1 proti projektu neodvolávala a tím ho nebrzdila.

Podle městské části jsou garáže pod náměstím potřeba.

„Parlamentní auta neustále přetékají do modrých zón a zabírají místa našich obyvatel. Těžko se tomu bráníme, ač to řeší strážníci. Proto chceme garáže,“ popisuje starosta městské části Oldřich Lomecký (TOP 09).

Stavbu garáží by městská část zaplatila. Starostova slova potvrzuje místostarosta Prahy 1 pro dopravu Richard Bureš (ODS) s tím, že problémy s auty v lokalitě způsobilo zrušení parkoviště v dolní části náměstí.

„Prosadili to aktivisté bez argumentů a nyní je to plac bez lidí, kde se v létě nedá kvůli výhni od dlažby být,“ říká Bureš.

Proto chce městská část vybudovat v horní části Malostranského náměstí podzemní garáže, jejichž část by byla určená pro vozidla obyvatel Prahy 1. Stání pro svá auta by tam podle radnice měli najít i lidé z blízké Poslanecké sněmovny.

Pro vozy z parlamentu je v současnosti vyhrazeno 50 parkovacích míst v ulicích okolo Sněmovny, dalších 70 stání v jejích garážích. Do nich navíc nemohou zajet větší auta, například SUV.

Do Sněmovny velká auta nemohou

„Jedná se o automatický kontejnerový skladovací systém, takže větší vozy, které přesahují dané rozměry kontejneru, nemohou tento systém využívat,“ říká ředitel tiskového odboru Sněmovny Roman Žamboch.

I tak jsou podle něj garáže plně obsazeny, a nestačí ani desítky venkovních stání.

„Když přijede větší zahraniční delegace, jako tento týden třeba předseda Sněmovny reprezentantů USA nebo předseda Valného shromáždění OSN, je pro ně vyhrazen prostor před Sněmovnou čítající deset až dvanáct míst,“ popisuje Žamboch.

Zdůrazňuje, že během dne se ve Sněmovně vystřídá přes tisíc lidí a současný počet parkovacích míst je silně nedostačující. Kolik stání by mohlo lidem z parlamentu v případě vzniku garáží pod Malostranským náměstím připadnout, není zatím jasné.

Stání vzdálené jednu zastávku

Náměstí je podle archeologů historicky cenné. Na začátku dubna začnou podzemí náměstí prozkoumávat a na základě jejich zjištění se ukáže, zda tam vůbec mohou garáže vzniknout, případně jak velké. Pokud by to bylo možné, podle odhadu radnice by vznik jednoho parkovacího místa vyšel na milion, nanejvýš 1,5 milionu korun.

Poslanci by však nakonec mohli najít azyl na nedalekém Klárově, kde by první městská část taky chtěla vybudovat podzemní garáže. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy nyní pracuje na koncepční studii dané lokality, která bude hotova zhruba za měsíc.

„Vybudování podzemních garáží s kapacitou asi pro 200 vozidel je jednou ze zvažovaných variant,“ říká mluvčí institutu Marek Vácha.

Z Klárova by mohli řidiči pokračovat na Malostranské náměstí městskou hromadnou dopravou. Při jízdě tramvají je to následující zastávka. Že by městská část mohla preferovat výstavbu jen na Klárově místo kontroverzních garáží na Malé Straně, však místostarosta Prahy 1 odmítá.

„My vždycky někde jako radnice ustoupíme, a pak nás někdo obelže a není ani jedno, ani druhé. Potřebujeme dopravu v území řešit a na základě studií se ukáže, jaké řešení je nejvhodnější,“ říká Bureš.