Číslo podle radního pro bydlení sedmé městské části Kamila Vavřince Mareše (Praha 7 sobě) vyplývá z analýzy, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). „Jsou to byty hlavního města včetně majetku svěřeného městským částem,“ říká Mareš. „Když jsme v roce 2014 nastoupili na radnici, napočítali jsme přes sto deset prázdných bytů ve správě Prahy 7,“ dodává.
S údajem nesouhlasí pražský radní pro bydlení Radek Lacko (ANO). „Magistrát nemá žádné dlouhodobě volné byty. Když jsem nastoupil do funkce, bylo jich tři sta,“ tvrdí radní. Problém vidí jinde. „Je důležité si uvědomit, že magistrát nemůže mluvit do využívání bytového fondu městských částí. Jakmile se jim svěří, je zcela na nich, jak ho budou obhospodařovat,“ říká Lacko a dodává, že Praha může radnicím něco přikazovat jedině v případě, když jim přidělí peníze na opravy nebo na nové domy.
Nové městské byty
|
S tím částečně souhlasí i Mareš. „Magistrát nemůže odsvěřit majetek městské části bez jejího souhlasu. Je to vlastně trvalá výpůjčka bez možnosti výpovědi,“ říká Mareš. Podle IPR měl magistrát v říjnu 2016 ve správě osm set dvacet jedna volných bytů, zbytek patřil městským částem.
Magistrát tak aspoň pracuje na některých svých bytech. „K dnešnímu dni evidujeme třicet sedm bytů, u kterých již probíhá rekonstrukce či je nezbytné ji provést,“ uvádí mluvčí magistrátu Vít Hofman. Hlavní město dále vlastní osm vyklizených domů, kde je též několik volných bytů. „Máme k dispozici dům se sedmi byty, které nabídneme ve výběrových řízeních neprodleně po ukončení reklamačního řízení,“ dodává Hofman.
Lépe rozdělovat peníze
O městském bydlení se jednalo na semináři, který uspořádal magistrát. Vystoupili na něm i lidé z Platformy pro sociální bydlení, kteří tvrdí, že Praha nemá jasné cíle v městské bytové politice. „Trvá situace, kdy se ad hoc přidělují peníze na starší projekty ze šuplíku,“ říká předseda Platformy Štěpán Ripka. Magistrát by podle něj po městských částech měl požadovat, aby například třetina opravených či nových bytů sloužila seniorům.
S postupem, jakým se přidělují peníze, nesouhlasí ani Praha 7. A to navzdory tomu, že od magistrátu získala necelých dvacet devět milionů na opravu činžáku v Dobrovského ulici. Vznikne zde patnáct bytů pro policisty, hasiče či sociálně slabší a handicapované.
„Projekt za zavřenými dveřmi komise nakonec schválila. Praha 7 může být ráda, ale je to systémové řešení? Proč se peníze nerozdělují podle jasně stanovených pravidel s předem danými vázacími podmínkami?“ ptá se radní Mareš.
S tím ale nesouhlasí Lacko. „Zavazujeme městské části, že po dobu minimálně dvaceti pěti let nesmějí dům prodat a že musí být dodržen princip, který jsme schválili. Když to bude pro seniory, tak to bude dvacet pět let pro seniory. Je to dotační titul, který je průběžně kontrolován,“ oponuje radní.
Lázně se jen tak neobydlí
Pustnoucí byty by se měly podle Ripky co nejdříve opravit, zároveň se ale nesmí podcenit výstavba. „Ve stejnou chvíli se musí připravovat projekty, o kterých víme, že budou trvat sedm let,“ říká Ripka. Má na mysli nové bydlení, které chce postavit magistrát. Po dlouhé přípravě by se letos mělo začít stavět až jedenáct set nových bytů.
Jinde to ale zatím zůstane při starém. Opuštěné lázně v Husitské ulici by Praha 3 ráda přestavěla na sociální byty, ale zatím nemůže. „Problém je v tom, že nám to Praha svěřila pouze za podmínky, že tam budou znovu lázně,“ vysvětluje starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09). Radnice proto požádala magistrát o změnu.
Neobvykle se zachovala Praha 11. Před časem koupila od developera nový dům Zahrady Opatov. Necelých dvě stě bytů postupně tržně podnajímá. Zatím se jich zaplnilo padesát pět.
* Magistrát na Chodově letos začne s přestavbou bývalého hotelu. Plánuje se až 325 bytů. * Praha 3 připravuje osm bytů pro seniory v chátrajícím domě ve Štítného ulici. * Praha 6 zažádala o stavební povolení na rekonstrukci nárožního domu v Dejvické 4. Vzniknou zde byty nebo i ordinace a kanceláře. * Horní Počernice připravují sedm bytů v Náchodské ulici.
