Mimo jiné žádají o navýšení minimálního příspěvku na jednoho obyvatele o 400 korun. „Nejmenší a nejchudší obce v republice mají příjem nejméně osm tisíc na obyvatele. Praha přitom městským částem posílá ze státních peněz pouhých 2 900 korun na hlavu,“ uvedl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Trojkoalice/Zelení).
Místní radnice se poohlížejí po jiných obcích i z dalšího důvodu. Od listopadu se mají zvednout platy státních zaměstnanců, což městským částem ubere část peněz, které by mohly investovat jinde. Proto chtějí přidat peníze na obyvatele, aby vyšší platy pokryly. Vše by pomohlo městským částem, které o sobě dlouhodobě tvrdí, že jsou podfinancované.
Že by měly městské části hluboko do kapsy, si však nemyslí náměstkyně primátorky pro finance Eva Kislingerová (ANO). Vychází z množství peněz na jejich účtech. Za tři roky jim na kontech celkem přibyly asi tři miliardy korun, tudíž nyní mají naspořeno okolo 22 miliard.
Do toho jsou však i započítány peníze, které jednotlivé městské části získaly z prodeje svých bytů, které jim vynesly stovky milionů korun. Jen v případě Prahy 2 šlo o částku přes miliardu.
Radnice mají peněz dost, přidat nepotřebují
Podle Kislingerové radnice mají dost peněz i proto, že je nedostatečně investují a jen jim leží ladem na účtech. „Městské části mají v současnosti více finančních prostředků, než jich podle mě vůbec stačí využít. Pro mě je to signál, že jim není třeba dávat více peněz,“ řekla náměstkyně primátorky.
Špatné hospodaření spjaté s malými investicemi potvrzují podle náměstkyně Kislingerové údaje za loňský rok, v nichž je vidět, kolik pražské radnice utratily z vytyčené částky. Z čísel vyplývá, že do utrácení se v minulém roce příliš nepouštěla Praha 9, které z 566,9 milionu korun zbylo 107,1 milionu korun.
Praze 10 zůstalo z 880 milionů zhruba 133 milionů a Praze 11 z 698 milionů korun zbylo 120 milionů. Jedenáctka se do investic nepouštěla příliš ani v prvních sedmi měsících letošního roku, využila do té doby zhruba jen pětinu peněz. Vysvětlit své počínání včera městská část odmítla.
Zbylé dvě zmíněné radnice nesouhlasí s odůvodněním magistrátu, že není třeba posílat více peněz, když si jich dost ušetřily. „Jde o zkreslené číslo, protože v minulém roce se nám některé investice nepovedlo dokončit, tudíž určitá část určených peněz se utratila až letos,“ vysvětlil místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). A letos se to bude na devítce opakovat. Radnice chce vybudovat parkovací dům, jehož stavba se protáhne až do dalšího roku.
Peníze šetříme, abychom nemuseli jít do dluhu
Podobně věc vidí i starosta Prahy 10 Vladimír Novák (ČSSD), podle něhož nemusí přebytek v pokladně značit nevůli městské části investovat. „Naopak. Radnice si vytváří rezervu také na velké a klíčové investice, které připravuje, a tuto rezervu si připravuje jednoduše proto, aby nemusela jít při investicích do dluhu,“ doplnil Novák. Velkou investicí může být kupříkladu výstavba nové radnice nebo školy.
Samo hlavní město ovšem nemá ve stejné věci „zameteno před vlastním prahem“. Vedení metropole se totiž už třetí rok potýká s tím, že dostatečně neinvestuje. Loni skončilo hospodaření magistrátu s přebytkem 12,3 miliardy korun. Bylo to už podruhé za sebou, co městu zůstala rekordní částka bez využití.
A letošní první pololetí zatím také není podle magistrátní opozice růžové. Za prvních šest měsíců měla Praha přebytek zhruba 7,8 miliardy korun. Celkem hlavní město vyčerpalo peníze na letošní rok z 36,2 procenta. Z toho více než polovina šla na běžné výdaje. V případě investic magistrát splnil letošní plány pouze na 14,26 procenta.
„Hlavní stavební sezona je ale vždy přes léto, které už spadá do druhého pololetí. Právě přes prázdniny se investuje hodně do školství,“ vysvětlila Kislingerová.
Podle opozice městské části neplní své cíle
S tím se však na zářijovém jednání zastupitelstva nespokojil opoziční zastupitel Filip Humplík (ODS). „Že se většina proinvestuje ve druhém pololetí, to beru, ale 85 procent to určitě nebude. Navíc rozpočet jsme vám nenapsali my jako opozice. Nikdo vám ho nenakázal. Sami jste si stanovili cíle, které nejste schopni plnit,“ kritizoval předseda pražské ODS.
Nekoaliční zastupitelé rovněž tvrdí, že každoročně klesá částka, kterou město proinvestuje, což by mohlo značit jeho stagnaci. Kislingerová uvedla, že v rozpočtu se počítalo s drobnými investičními projekty, jejichž kontrola a řízení je „mnohem náročnější, než když je jeden, jenž je středem pozornosti.“
Pražská vládnoucí koalice bude v říjnu slavit tři roky existence. Tudíž by město mělo mít už z dřívějška vytyčené projekty, které chce stihnout a které by se nyní mohly blížit realizaci. Podle Kislingerové však věc není tak snadná, protože vše komplikují například výkupy pozemků či zdlouhavá výběrová řízení, v nichž se mohou nespokojení účastníci odvolávat proti výsledku. Oproti předchozím dvěma letům však letos Praha začala peníze, které nestačí investovat, vkládat do jiných projektů. V září třeba metropole odsouhlasila investovat půl miliardy na opravu chodníků.
