Dokument má pomoci městským částem při domluvě s developery. Přehled lokalit však nemá v první řadě sloužit přímo Pražanům, ale radnicím jednotlivých městských částí. V takzvané mapě infrastrukturních deficitů budou vyznačeny všechny školky, školy, sportoviště, polikliniky, parky a další místa spadající pod označení občanská vybavenost.
„Mapa tak poslouží k identifikaci toho, kde je ve městě něčeho nadbytek, či nedostatek, k čemuž by se pak mělo přihlížet při územním plánování,“ popisuje smysl přehledu náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).
V současnosti se radnice řídí pravidlem, že pokud chce někde developer stavět více, než mu umožňuje platný územní plán – například hodlá postavit vyšší budovy – domluví se s příslušnou městskou částí. Na oplátku za úpravu územního plánu kupříkladu postaví novou školu či vybuduje park. Záleží na tom, o co radnice požádá.
O čem chce mít Praha přehledMapa infrastrukturních deficitů poslouží jako přehled toho, kde se v Praze nacházejí potřebné služby a zařízení. Přestože do městské infrastruktury patří i dopravní stavby nebo kanalizace, mapa by měla sledovat jen takzvanou občanskou vybavenost. Konkrétně by v ní měly být zaneseny všechny mateřské i základní školy, polikliniky, domy pro seniory, parky, kulturní centra, knihovny, sportoviště a hřiště, prodejny potravin a výhledově by se v mapě mohly objevit i pobočky pošty. Vypracování mapy by mělo schválit vedení magistrátu během října, hotová by měla být do konce května roku 2018. |
A právě plánovaná mapa má podle vedení metropole pomoci tomu, aby si městské části říkaly o smysluplný revanš. Díky zvažovanému přehledu si vedení radnic mohou všimnout, že v okolí výstavby třeba není žádné sportoviště, prodejna potravin nebo pobočka městské knihovny.
„Nemuseli by si říkat o školu, když potřebují třeba sídlo pro lékaře,“ říká Kolínská. Právě mateřské a základní školy jsou tím, oč žádají městské části investory nejčastěji. A plánovaná mapa má zabránit tomu, aby bylo „přeškolkováno“.
Že není vždy snadné říct, co městská část postrádá, potvrzuje místostarosta Prahy 15 Marcel Pencák (Patnáctka náš domov/Zelení). „Fantazie v požadavcích není mnoho. Mapa by tedy mohla mít smysl,“ hodnotí zástupce starosty, jenž zodpovídá za územní rozvoj.
Potřebné stavby na dosah ruky
Výběr nejpotřebnějších staveb by měl vést také k tomu, aby se Praha stala městem krátkých vzdáleností, jehož obyvatelé by mohli k základním prvkům infrastruktury dojít pěšky. Městské části se však k plánu magistrátu nestaví pozitivně.
„Je otázka, odkud bude město získávat data. Jestli od městských částí, tak by to byla dvojí práce, protože si takovou analýzu děláme vždy sami,“ popisuje Pencák. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) by měl při tvorbě čerpat informace z územně analytických podkladů, které má k dispozici, a z dostupných stavebních záměrů. Je však možné, že se IPR obrátí kvůli údajům na radnice částí metropole.
Podle městských částí, které čeká velká developerská výstavba, však mapa, již chce magistrát vytvořit, není nutná. „O veškeré občanské vybavenosti máme naprostý přehled. Myslím, že svou městskou část znají dobře i ostatní starostové, takže nevidím žádný smysl tohoto projektu. Není třeba utrácet peníze za takovou mapu,“ říká starosta Prahy 5 Pavel Richter (TOP 09).
Na kolik má vznik mapy deficitů vyjít, nelze podle mluvčího IPR Marka Váchy stanovit. Přehled vytvoří zaměstnanci institutu, což je jejich náplň práce.
Podle náměstkyně primátorky Kolínské, která by návrh na tvorbu mapy měla dát ke schválení vedení metropole během října, má přehled pomoci radnicím s tím, aby viděly, jaký typ občanské vybavenosti staví třeba sousední městská část.
Mohlo by se tak předejít tomu, že hned poblíž sebe vzniknou dvě polikliniky nebo třeba hřiště pro tentýž sport. Přestože městské části tvrdí, že mají o dění u sousedů přehled, nedá se na to dle Kolínské spolehnout. „Nejde garantovat, že to tak mají všechny městské části. Navíc zájem jednotlivých radnic nemusí být vždy stejný, jako je zájem hlavního města,“ říká náměstkyně.
Podle starostky Prahy 3 Vladislavy Hujové (TOP 09) by bylo lepší, kdyby vznikl infrastrukturní fond, do kterého by investoři dávali peníze odpovídající zastavěné ploše. Z těch by následně městská část nebo magistrát vystavěly, co by bylo třeba. Metropole takové řešení nevylučuje.
Podle Kolínské je ale třeba brát v potaz, že Praha nemusí v místě, kde staví developer, vlastnit pozemky, aby na nich mohla následně něco potřebného postavit. Zároveň může při společné výstavbě vyjít třeba vznik školky levněji, než kdyby vznikala samostatně.
