„Od chvíle, kdy jsem se k Lennonově zdi zatoulala poprvé, jsem věděla, že to je mé nejoblíbenější místo v Praze,“ vysvětluje Ticháková.
„Často jsem ke zdi chodila na procházky, když jsem potřebovala jen tak o něčem přemýšlet, oddechnout si od každodenních problémů nebo na ni třeba i něco napsat. Symbolizuje pro mě hudbu, svobodu projevu, lásku k ostatním lidem i k sobě, kreativitu i neustálé změny,“ dodává.
Dobové fotografie i film
Muzeum, které zájemci najdou v suterénu pod barem Napa v Prokopské ulici, pouhé tři minuty chůze od Lennonovy zdi, bude během léta otevřené vždy od pátku do neděle. Budoucnost muzea záleží na vývoji pandemie.
„Pokud bude situace stále dobrá a muzeum si najde své návštěvníky, moc ráda bych v jeho chodu pokračovala i po létě a třeba jednou i na plný každodenní provoz,“ říká Ticháková. Vstupné je v současné chvíli dobrovolné.
Návštěvníci se mohou těšit na desítky dobových fotografií, dosud nezveřejněný krátký dokumentární film o historii Lennonovy zdi, proměnlivou fotostěnu nebo tematické publikace, jako je kniha Lennonova zeď v Praze, která celou historii této památky podrobně mapuje.
Lennonova zeď je dnes jedním z nejznámějších turistických cílů v Praze. Málokdo ale ví, že tradice psaní vzkazů a malování na zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí začala ještě před smrtí Johna Lennona. „Nápisy jsou zde doložené už z počátku minulého století. Ta tradice je tedy nepoměrně starší,“ říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
„Od šedesátých let se tam objevovaly verše, ať už známých básníků, jako byl Vladimír Holan nebo tehdy populární Václav Hrabě,“ dodává. Celou tuto historii v osmdesátých letech fakticky zastínila symbolika spojená se zakladatelem Beatles.
Na Lennonovu zeď turisté stále sprejují, chybí tam cedule se zákazem |
Krátce po smrti Johna Lennona se na zdi objevil první nápis „Za Johna Lennona“ napsaný křídou. Podle Blažka se Lennonova zeď stala symbolem odporu proti režimu postupně a samotná zeď byla ze začátku skutečně jen pietním místem.
„V dubnu 1981 byla zeď poprvé přetřena. To první přetření patrně souviselo se sjezdem Komunistické strany Československa. Před sjezdem se totiž z Prahy vytvářela taková Potěmkinova vesnice, takže se uklízelo, malovalo a podobně,“ vysvětluje Blažek. Zeď byla následně přetírána opakovaně, což podle Blažka vedlo k radikalizaci lidí, kteří se se zdí identifikovali.
Symbol odporu proti režimu i turistická atrakce
Nejživějším dnem v roce u Lennonovy zdi bývá výročí smrti Johna Lennona, které připadá na 8. prosince. „Po prvním takovém výročí v roce 1981 režim celou zeď překryl plakátovací plochou. Ta byla paradoxně odstraněna až v roce 1990, takže celá osmdesátá léta Lennonova zeď v podstatě neexistovala. Legenda kolem ní ale ano,“ podotýká Blažek.
Výroční shromáždění na tomto místě se odehrávala dál a zároveň je příslušníci Sboru národní bezpečnosti stále brutálněji rozháněli. Tyto spory nakonec ukončila sametová revoluce.
V posledních letech se Lennonova zeď stala velkou turistickou atrakcí, což vedlo v roce 2019 ke snaze Prahy 1, aby se z ní stal památník, který by měl ustálenou podobu. Pro psaní vzkazů městská část vymezila prostor. „Praha 1 se tehdy domluvila s výtvarníky, kteří tam namalovali například portrét Lennona nebo žlutou ponorku,“ říká Blažek. Ten však do budoucna očekává, že se podoba zdi bude nadále měnit stejně jako během celé její historie.
22. dubna 2019 |
