Na Vltavě v půli srpna před 22 lety kulminovala velká voda, v roce 2013 nebezpečně zdivočel i Botič. Na volání o pomoc radnic v povodí téhle říčky upozornila před 10 lety i pražská příloha MF DNES.
„Město zatím nevytvořilo žádné opatření na Botiči. Navrhovali jsme některá, která by stála jen pár tisíc korun a ulehčila by nám kontrolu vody. Bohužel jsme se nedočkali ničeho,“ stěžovala si na sklonku července 2014 Ivana Cabrnochová (Strana zelených), tehdejší místostarostka Prahy 10.
V Terezíně opět naplní unikátní vodní systém, město chrání od 18. století |
Od těch dob v Botiči uplynulo dost vody a podél jeho břehů se z hlediska ochrany proti povodním mnohé změnilo. Opevnění dna koryta Botiče v Nuslích v délce 150 metrů a další zásahy dělníci zahájili letos v květnu.
„Balvanitou rovnaninu z kamenů o hmotnosti až 500 kilo vyskládáme tak, aby se na dně vytvořila soustava hlubších tůní a mělčích brodů,“ popisují projektanti renovaci v tomto úseku. Úprava Botiče má být hotová do konce prázdnin.
Přehrada další povodeň nepustí
Tisíciletou vodu zastaví zdokonalená hráz hostivařské přehrady, která donedávna představovala další slabé místo ochrany hlavního města na jihovýchodě.
„Bez nového bezpečnostního přelivu bychom za povodně, jaká tu byla v roce 2013, mohli o hostivařskou přehradu přijít,“ vysvětlil význam investice radní pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09).
Výstavba bezpečnostního přelivu a dalších moderních prvků na hostivařské přehradě trvala takřka dva roky a stála přibližně 192 milionů korun. Akci stavbaři dokončili loni.
Blesková povodeň poničila sedm obcí na Přerovsku. V ohrožení byla i hráz nádrže |
Sanace koryta Botiče pod hostivařskou hrází, odbahnění záběhlického jezu, opravu u Hellady či protipovodňová opatření okolo Kozinova náměstí – to představuje další opatření, realizovaná v posledních několika letech v korytu nejdelšího pražského potoka a na jeho březích.
Na případnou povodeň jsou už lépe připraveni i v dalších lokalitách, které se v minulosti potýkaly s velkou vodou. Na Rokytce v Libni, dalším z možných problémových míst na menších přítocích Vltavy, vznikla čerpací stanice a protipovodňové závěry.
Karlín, jedna z nejvíce zdevastovaných čtvrtí při katastrofálních srpnových povodních v roce 2002, má již dokončenou protipovodňovou ochranu. Posledním článkem téhle skládačky se nedávno stalo vybudování retenční nádrže a čerpací stanice u Rohanského nábřeží za téměř půl miliardy.
Kim kvůli záplavám nařídil přesun tisíců lidí do metropole, pomoc opět odmítl |
„Stavba protipovodňové ochrany Karlína začala již v roce 2004, projekt byl rozdělen do sedmi etap. Celková investice dosáhla 800 milionů korun,“ uvedl Pavel Válek, předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti.
Protipovodňový efekt v této lokalitě si podrží též Rohanský ostrov. A to i když rozvojové plány už nepočítají s obnovením slepého ramene řeky, které dříve oddělovalo ostrov od Karlína.
Architekti místo toho navrhli snížit úroveň terénu a na stejném místě vybudovat promenády. Podoba 56 hektarů plochy v osmém obvodě se v ideálním případě začne měnit asi za dva roky.
Park v Troji
Dál se pracuje na ochraně území na březích Vltavy na severním okraji metropole. Jednu z částí záměru revitalizace území Trojské kotliny představuje protipovodňová ochrana zoologické zahrady a Trojského nábřeží. Dalším velkým projektem je Divoká Vltava.
„Projekt vytváří na Císařském ostrově povodňový park – nové rekreační centrum Trojské kotliny se dvěma potoky, brody a tůněmi. Vzniknou zde i nové pláže a místa pro odpočinek i sport na ostrově,“ popsala záměr před časem Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora pro životní prostředí.
Ostrava má více varovných sirén a digitální plány proti povodním |
Výstavba jednotlivých etap by měla začít od roku 2025/2026. Některá důležitá opatření jsou zde však již dokončena. Jde o sanaci a prodloužení odlehčovací stoky v Troji.
Kromě toho dělníci opravili dno řeky a zeď oddělující slalomářský kanál od koryta Vltavy pod zdymadlem Troja–Podbaba. Stavba stála více než sto milionů korun. Zatím není dořešena ochrana Šáreckého údolí či Sedlce.
Magistrát vložil od roku 2002 do protipovodňové ochrany asi čtyři miliardy korun. Nechal vystavět 20 kilometrů zábran a vrata uzavírající Čertovku, buduje též protipovodňové valy a revitalizuje potoky.