Boj se sprejery se snadno zadrhne už poté, kdy lidé na počmárané zdi upozorní. Ukazuje to příběh čtenáře MF DNES Paula Semenova, který kvůli graffiti v ulicích kontaktoval úřady a ty si jeho stížnost zprvu jen přehazovaly.
Nejprve se obrátil na radnici Prahy 2. „Týká se to hlavně kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kam denně přicházejí stovky návštěvníků. Poničené jsou zdi kostela i okolí,“ napsal mimo jiné Semenov v e-mailu městské části. Ta v odpovědi uvedla, že sice má svůj antigraffiti program, ale zrovna zmíněný chrám do něj nepatří a je ve správě magistrátu.
Boj pražských radnic s graffiti je nekonečný, ročně stojí miliony |
Semenov se obrátil na odbor památkové péče magistrátu. Ale opět nepochodil. „I já vnímám problematiku graffiti jako velký nešvar dnešní doby. Bohužel z hlediska památkové péče mohu říct pouze tolik, že je povinností vlastníků objektů řešit stav svých objektů. Odbor památkové péče nemá kompetence k řešení těchto věcí, nemůže nařizovat odstranění graffiti,“ vysvětlil v mailu čtenáři ředitel Jiří Skalický a nasměroval Semenova na odbor hospodaření s majetkem.
Anabáze pokračovala. Každá organizační složka vystupovala jako samostatná jednotka. Občan toužící po odstranění nevzhledného graffiti musel dalším úředníkům popisovat stejný problém.
Ve finále se ale úřad k odpovědnosti za odstranění malůvek přihlásil a Semenov dostal odpověď z kompetentního místa. „Praha doposud řešila problematiku ilegálních graffiti dotačními programy pro městské části a také formou jednorázových ošetření a vyčištění budov. Specifickým problémem je odstraňování graffiti na památkově chráněných objektech (sem spadá i kostel Cyrila a Metoděje). Občana ale zajímá, kdy a jak bude vyčištěn objekt od ilegálních graffiti,“ uznala asistentka radního pro majetek Jana Chabra (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) Martina Kaňáková. Chabr je tím, kdo má na starosti kromě majetku hlavního města i péči o něj včetně likvidace graffiti.
Tančící dům a další budovy v centru Prahy pokrylo graffiti od umělců |
Podle odpovědi Kaňákové brzdí magistrát v rychlém odstranění nápisů také povinnost péče řádného hospodáře. „Praha hospodaří s veřejným rozpočtem, je to věc naprosto zásadní,“ vysvětluje.
Dodává ovšem, že správce budovy už dostal požadavek na vyčistění fasády včetně připomínek ke způsobu provedení z odboru památkové péče. Ani tak ale není zcela vyhráno. „Část fasády patří do majetku magistrátu a část je pravoslavné církve. Celý proces bude opět zatížen majetkoprávním řešením,“ dodává asistentka ve zprávě pro Paula Semenova.
Ze středečního vyjádření magistrátu pro MF DNES se ale zdá, že se celkově přístup ke graffiti změní k lepšímu a škody po vandalech budou napravovány rychleji. „Připravovaný antigraffiti program má zjednodušit celý proces odstraňování ilegálních graffiti po stránce administrativní a nabídnout komplexní řešení. Městská společnost Technologie hlavního města Prahy byla v koordinaci s mou osobou pověřena přípravou antigraffiti programu pro hlavní město,“ vysvětlila Martina Kaňáková z magistrátu.
Podle památkářů je složité i vlastní čištění graffiti. „Barva ze sprejů se neodstraňuje moc snadno, musí se to provádět hlavně nedestruktivním způsobem. Protisprejové nátěry, jako jsou například ve stanicích metra, často není možné na památky použít, protože vytvářejí paronepropustný film. A to v delším časovém odstupu vede k degradaci omítky,“ vysvětluje památkář Josef Štulc, někdejší šéf Státního ústavu památkové péče.
Chyťte sprejera!
Restaurátor Jiří Látal zase upozorňuje, že důležité je rychlé odstranění jakékoli nepovolené výzdoby. A to nejen proto, aby barva nestihla zatvrdnout. „My jsme tento problém měli u nás v Litomyšli na schodech k zámku. Radnice pokaždé hned ráno místo zkontrolovala a nové graffiti přemalovala. Sprejery to po čase přestalo bavit a problém zcela vymizel,“ vysvětluje Látal. Navrhuje hledat inspiraci pro řešení problému také v Německu. „Když se tam zjistí, kdo je autorem nápisů, musí je okamžitě sám odstranit,“ říká restaurátor.
Podle policie se počty případů nelegálního graffiti v Praze v posledních dvou letech snižují. Příznivý vliv má v posledních měsících zákaz nočního vycházení i menší počet turistů. „Za poslední dobu evidujeme v Praze pokles této trestné činnosti,“ říká policejní mluvčí Jan Daněk.
Podle městské policie roste i počet objasněných vandalských útoků. Zapojení občanů do řešení problému s graffiti může být velmi účinné, i když popsané úřední postupy od podobných aktivit spíše zrazují.
„Poslední dobou k odhalování sprejerů častěji přispívá všímavá veřejnost, které ničení fasád domů, památek a dalšího majetku vadí. Vedle toho k odhalení části pachatelů této trestné činnosti přispívají sami strážníci, velkým pomocníkem je i městský kamerový systém,“ vysvětluje mluvčí městské policie Irena Seifertová.
| Srovnání za období leden - říjen |
|---|
| 2018 - 1 006 |
| 2019 - 956 |
| 2020 - 903 |
