„MHD jde cenou a infrastrukturou mladým naproti, proto nevidí potřebu si udělat řidičák,“ sdělil MF DNES dopravní expert Roman Budský.
Po automobilu pak mladí lidé sáhnou hlavně v případě, kdy to po nich vyžaduje zaměstnání. „Řidičský průkaz vnímají hlavně jako pragmatickou kvalifikaci, auto už na rozdíl od starší generace neberou jako společenský status,“ přiblížil Budský.
Podle předsedy Asociace autoškol Aleše Horčičky se věkový průměr uchazečů o řidičský průkaz posunul až k 25 letům.
„Nejvíce jej odkládají vysokoškoláci, což je vzhledem k L17 paradox. Stále platí, že autoškolu dělají především tam, kde tráví nejvíce času. V Praze mohou řidičský průkaz odkládat i kvůli celkově vyšším nákladům ve městě,“ upřesnil Horčička.
„Udělají si řidičák, ale pak nejezdí“
Zájem o řidičské průkazy je však podle něj v metropoli stabilní. „Nejintenzivnější je září a začátek roku. V létě je pak účast menší, protože studenti odjíždějí mimo město a na dovolenou,“ vysvětlil Horčička.
Stabilitu potvrzují i čísla magistrátního registru řidičů. Od ledna do května přijal 39 882 žádostí o vydání řidičského průkazu. V minulém roce to bylo 100 399. V Praze je evidováno více než 1,3 milionu motorových vozidel.
Podle expertů také pořád hraje velkou roli tlak ze strany rodiny, kvůli které si lidé řidičský průkaz pořídí i v mladším věku. Problém však nastává v případě, kdy autoškolu sice udělají, ale nemají dostatečné zkušenosti. „Kvůli rodině si řada mladých udělá řidičák, ale pak nejezdí. A to je to nejhorší, co mohou udělat. Nemají praxi a návyk na auto,“ sdělil Budský.
Bez blinkru, bez zrcátka. Reportérka se po 30 letech vrátila do autoškoly, neprošla by |
Mezi novými řidiči ovšem nejsou jen ti z generace Z. Řidičské průkazy totiž odkládají i mileniálové. „Ačkoli se nám uchazeči v souvislosti s L17 výrazně omladili, máme i dost uchazečů ve věku od 30 do 45 let. Ať už se jedná o singles, kteří chtějí cestovat, starší rodiče nebo o ty, kteří potřebují řidičský průkaz kvůli práci,“ uvedl instruktor Radovan Myslík z pražské autoškoly GreenDrive. Starší uchazeči jsou podle něj na silnici mnohem opatrnější.
„Nejsou to takoví střelci, protože jsou mnohem vyzrálejší. Jezdí daleko více opatrně, mají totiž větší obavy z možné dopravní nehody. Také si oproti mladším uchazečům důkladně nastudují teorii,“ popsal Myslík. Roste podle něj také zájem o vozy s automatickou převodovkou, protože se s automatem cítí uchazeči bezpečněji. Zároveň také instruktor varuje před bezohledností řidičů.
Výuku zvládli, řidičák nemají. Autoškoly berou víc žáků, než zvládnou přezkoušet |
„Chybí elementární slušnost na silnicích. V Praze jsou řidiči, kteří nerespektují autoškoly. Často troubí a předjíždějí, i když uchazeč jede 45 kilometrů v hodině s maximální povolenou rychlostí 50. Každý přece někdy začínal,“ upozornil Myslík.
Ve většině pražských autoškol dokončí zájemci základní kurz skupiny B za zhruba tři až čtyři měsíce. Ze zákona musí budoucí řidič najezdit minimálně 28 hodin za volantem a absolvovat další hodiny teorie. Po řádném dokončení kurzu přihlašuje žáka autoškola k závěrečné zkoušce. Ta má dvě části – nejprve musí žák splnit test a až po jeho dokončení může usednout ke zkoušce za volantem.
Ve chvíli, kdy se žák přihlásí na první termín zkoušky, začíná běžet dvanáctiměsíční lhůta na její splnění. Na její splnění má uchazeč tři pokusy.
Chybějí zkušební komisaři
V Praze je registrováno 192 autoškol. Komisařů, u kterých musí uchazeči absolvovat závěrečnou zkoušku, je na celé město zhruba patnáct, což vede k delším čekacím lhůtám.
„Zcela zásadním důvodem je značná neatraktivnost zaměstnání v pozici zkušebního komisaře řidičů. To souvisí například s tím, že je složité se do oboru vůbec dostat,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Komisaři totiž podle něj musejí absolvovat osmitýdenní výcvik mimo domov. Ten je ale poměrně drahý a práce vzhledem k náročnosti není dobře finančně ohodnocená.
