Návrh je součástí novely energetického zákona, která je přezdívaná Lex OZE III. Jejím cílem je hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Sněmovna se bude materiálem zabývat opětovně, protože jí ho vrátil Senát.
Pražští radní souhlasí s pozměňovacím návrhem Senátu, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Tato jejich verze má problematickou část odstranit.
„Praha si může v podstatě diktovat, jakým způsobem budou inženýrské sítě vedeny. Pokud by ten přílepek byl schválen, tak město o tu možnost přijde,“ uvedl předseda klubu zastupitelů Spolu Tomáš Portlík (ODS).
Podle něj by mimo jiné byly ulice více rozkopané kvůli častějším výměnám kabelů a podobně. Pokud by se novela schválila, musela by metropole podle náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti) kvůli klimatické změně více investovat do výstavby jiných adaptačních opatření, například vodních prvků.
Kritizovaná část měnící stavební zákon se podle dřívějších informací dostala do novely ve Sněmovně formou přílepku, tedy poslaneckého pozměňovacího návrhu přímo nesouvisejícího s obsahem projednávané úpravy.
Přílepek podle zástupců Prahy výrazně omezuje zmocnění, na jehož základě město vydalo takzvané pražské stavební předpisy regulující výstavbu v metropoli nad rámec stavebního zákona.
Na základě nového stavebního zákona vlastní stavební předpisy nedávno po Praze přijaly i Ostrava a Brno. Přílepek podle materiálu městům bere mimo jiné možnost vymezování takzvaných výsadbových pásů v ulicích.
To by podle vedení hlavního města výrazně omezilo koordinaci výstavby inženýrských sítí, výsadbu stromů a stromových alejí v ulicích města a tím boj proti klimatické změně. Podle Hlaváčka nyní radní pošlou poslancům dopis, ve kterém je prosí, aby respektovali senátní verzi, řekl.
Miliardy z EU v ohrožení
Schválení Lex OZE III má vliv i na evropské peníze pro obnovu a rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už dříve uvedlo, že chybějícími dvěma milníky jsou schválení komplexní reformy dlouhodobé péče a novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
Po schválení těchto reforem by podle MPO v příštím roce mohla Evropská komise rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz, celkem to je 6,5 miliardy korun.
Osekat vše. V Senátu se bojuje o pravidla pro malé obnovitelné zdroje |
Horní komorou projednávaná novela energetického zákona měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.
Senátní výbor pro hospodářství dříve také doporučil vypustit z novely přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti některých solárních elektráren, které se do úpravy dostalo při projednávání ve Sněmovně a má letos pomoci státu snížit podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu.
Novelu bude muset znovu posoudit Sněmovna, která obě sporná ustanovení vložila do vládní předlohy.
