Za poslední roky se objevilo několik studií, které se různými způsoby zaobíraly pražskými břehy, nábřežími a náplavkami. Jednou je představil některý z radních, jindy aktivní projektant nebo třeba i student architektury v rámci své semestrální práce. Plody však jejich díla nepřinesla.
Nyní odborníci z magistrátního Institutu plánování a rozvoje dokončili o mnoho propracovanější koncepci, která břehy a provoz na Vltavě v následujících letech změní. A to po celé délce řeky v hranicích města. I tak jde zatím o vizi, kterou bude muset teprve naplnit politická reprezentace města a jistě se bude dál rozvíjet.
V části historicky nejcennějších úseků nábřeží v centru by například neměla být trvalá kotviště lodí a objektů. Uvažuje se o vybudování mariny a několika uvazišť v centru pro malé lodě, kánoe a čluny těch, kteří na návštěvu Prahy přicestují po vodě. Vzniknou nové přívozy, lávky a další přístupy k řece. Vltavské nivy v okrajových částech města by mohly sloužit rekreaci.
Někde přístav, někde klid
Náplavky v centru města jsou pochopitelně velmi významné a autoři koncepce si uvědomují jejich potenciál. "Na Dvořákově nábřeží a na nábřeží Edvarda Beneše by se měla rozvíjet živá městská přístaviště, včetně třeba trhů či restaurací," popisuje Pavla Melková, vedoucí Kanceláře veřejného prostoru, kde koncepce vznikla.
Alšovo nábřeží či Kampa pak nabídnou hlavně klidné posezení s impozantními výhledy na město. Tam by výhledově žádné lodě trvale stát neměly.
Změny by se mohly týkat i některých botelů a objektů na vodě. "Tyto objekty někdy negativně ovlivňují možnost užívat břehy také k pobytovým a dalším aktivitám, když například příliš expandují na břehy svým zázemím, parkovišti či zakrývají výhled," vysvětluje primátor Tomáš Hudeček.
"Lodě k veřejnému prostoru řeky patří, není ale možné, aby stály na úplně všech pobytově atraktivních místech, je nutné vytvořit vyvážený stav," pokračuje a dodává, že neexistence pravidel kdysi podnikatelům často umožňovala využívat v podstatě libovolná místa dle svého výběru, aniž by kdokoliv ze strany města současně vyhodnotil dopad na celkovou kvalitu prostoru.
Také připomíná, že množství lodí a objektů na vodě je zároveň nutné regulovat kvůli bezpečnosti při povodních, která je dána kapacitou jejich odklízení do ochranných přístavů.
Plánovaný přesun se ovšem některým loďařům příliš nezamlouvá. "Pokud nás odsunou na nějaké neatraktivní místo, můžeme lodě rovnou potopit. Tam lidi chodit nebudou a roky práce a investované miliony přijdou vniveč," tvrdí Petr Friebel, majitel botelu a plovoucí restaurace kotvící u Mánesa. "Kde by se třeba na Smíchově, hned u výpadovky na Plzeň, vzali lidé? Nejen turisté, ale i Pražané. Navíc tam odpoledne nesvítí slunce," přidává vlastník dvou parníků Luděk Lácha.
Primátor: Pravidla pomohou
Tento názor ovšem autoři koncepce nesdílejí a naopak tvrdí, že se dnes "liduprázdné" náplavky naopak podaří oživit a podnikatelské aktivity provozovatelů lodí tomu mohou napomoci.
"Všechny změny nenastanou okamžitě. Nejprve je potřeba začít s provozovateli jednat. Cílem města rozhodně je podporovat podnikání, nikoliv naopak, ale současně se bude snažit, aby toto podnikání přinášelo prospěch také veřejnému prostoru," tvrdí primátor.
Vznik pravidel by podle něj měl stabilitě podnikání pomoci, neboť umožní nastavení dnes chybějících dlouhodobých smluvních vztahů.
Rašínovo nábřeží a jeho již zmíněný protějšek na Smíchově naopak mají žít kulturními a společenskými akcemi. Budou tam hospody, kavárny či galerie. Měla by tam být jak volná pobytová místa, tak místa pro kotvení lodí. Částečně to tak už dnes v Podskalí funguje.
V budoucnu má zábava a rekreace také díky přívozu snadněji expandovat i na dnes takřka opuštěnou smíchovskou stranu. "To, co se děje na Rašínově nábřeží, není dobrým příkladem. Je tam hluk, lidé tam popíjejí, prodávají drogy a dělají nepořádek," stěžuje si Lácha.
Strážníci tu podle své mluvčí Ireny Seifertové řeší nejčastěji problémy s neoprávněným parkováním a vjezdem aut, a nikoliv s opilci či dealery drog. "Dále se tu objevují konflikty tří skupin, a to motoristů, cyklistů a chodců, kteří k sobě nejsou vzájemně tolerantní," říká Seifertová.
Magistrát si však slibuje, že právě nastavením pravidel se podaří vytěsnit tyto nepříjemné skutečnosti a i zábava se zkultivuje. "Jedním z navazujících kroků koncepce by mohl být vznik městského správce nábřeží jako přímé součásti magistrátu. Měl by koordinovat aktivity na březích řeky v centru města, garantovat dodržování pravidel a být transparentním partnerem jak pro provozovatele, tak pro veřejnost," upozorňuje Hudeček.
Při pohledu na leteckou mapu Prahy lze mnohé vyčíst. Právě zástavba a reliéf krajiny určují, jak by mohly být řeka a její okolí využity.
Koncepci pražských břehů, jak se materiál nazývá, lze rozdělit do čtyř částí. První se zabývá příměstskými parky. Ty by se měly v budoucnu nacházet například u Radotína či v oblasti Troje.
Dalším tématem jsou pěší cesty. "Dnes je na některých místech poměrně velký přetlak. Chodci a cyklisté jsou natlačeni ke břehům. Je nutné zapojit širší oblasti a zátěž rozložit i do částí, které jsou dnes nevyužívané," popisuje Melková. Kdo v létě zavítal na pravý břeh mezi Modřany a Podolím, jistě ví, jaké zde jsou davy lidí.
Kaňony mnohdy se strmými svahy mají protnout cesty ve třech úrovních. Mají být přímo na břehu, na hraně nivního údolí a nahoře na hranách ostrohů.
S tím souvisí další oddíl – podélná prostupnost podél Vltavy. To znamená, že pokud vyrazíte ze Zbraslavi na jihu a půjdete až na sever do Sedlce, prostě tam po břehu bez větších oklik a bariér dorazíte. Po obou březích.