Studie má určit, jakým způsobem by se měla stavba provést. A zároveň upřesnit, jestli je vůbec reálná. Projektování linky metra E přitom bude moci začít až v druhé polovině 30. let. Tedy poté, co se dostaví část linky D, která má vést na náměstí Míru.
„Povinností zodpovědného vedení je připravovat Prahu nejen na příští volební období, ale i další desetiletí. Proto má smysl už dnes pracovat na přípravě páté linky metra,“ sdělil MF DNES předseda klubu zastupitelů SPOLU Tomáš Portlík.
Výstavba nové linky by podle Portlíka vyšla Prahu na zhruba 220 miliard korun. Prozatím je ale u linky E jen možné navrhnout, jak bude projekt vypadat.
„Město má před sebou velké projekty. Především se musí dokončit metro D a Městský okruh. Není tedy čas rovnou začít stavět. Ale Praha bude linku E do budoucna potřebovat, zejména kvůli rozvoji nových čtvrtí,“ vysvětlil Portlík.
Metropole dvoumilionová
Analýza projektu má podle magistrátu vyjít na 40 milionů korun. S tím, že koordinovat ji bude IPR. Vedení města chce zároveň najmout externí odborníky. Studie by měla být hotová přibližně za 18 měsíců. Její prioritou by mělo být, aby byly dobře využité přestupní uzly. Podle odhadů by totiž jen v rámci přestupů mohlo linku v budoucnu využívat téměř 900 tisíc lidí.
To souvisí s novou výstavbou, rozvojem čtvrtí, ale i novými pracovními příležitostmi. To vše podle odhadů IPR povede k tomu, že počet obyvatel Prahy do roku 2050 naroste o 400 tisíc.
MHD jako v NěmeckuMagistrát představil pro budoucí linku E tři možné varianty. Místo klasického metra jsou ve hře například i nadzemní rychlotramvaje. Ty se ve velké míře využívají v Německu. Jejich výhodou je, že mohou sloužit také jako alternativa k železnici. Pod zemí jezdí například ve Stuttgartu (na snímku), kde se využívají kvůli kopcovitému terénu dlouhé tunely. Rychlotramvaje lze najít i v Kolíně nad Rýnem. Je ale možné, že na chystané lince E budou jezdit takzvané hybridy na pneumatikách, které se používají zase ve Francii. |
„Překlápíme se do dvoumilionového města. Bez propojení železnice a metra E budeme stagnovat,“ popsal náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Metro by tak podle magistrátu přineslo nejen rychlé spojení s centrem, ale také výrazně kratší cestování po městě. Cestování mezi jednotlivými úseky totiž teď povrchovou dopravou trvá kolem dvaceti minut. Metro by ji zkrátilo v průměru na šest minut.
Momentálně se na „éčku“ počítá s osmi stanicemi. Trasa by měla začínat na smíchovském nádraží, odkud bude pokračovat na Pankrác. „Dále jsou na trase Bohdalec a nákladové nádraží Žižkov, což jsou oblasti, které se budou z hlediska obyvatel a služeb teprve rozvíjet,“ doplnil Hlaváček.
Ze Žižkova pak metro pojede do Vysočan, Letňan a končit bude na Terminálu Sever. Tam má vzniknout vysokorychlostní trať, která propojí Prahu, Ústí nad Labem a Drážďany. Zatím se ale jedná pouze o pracovní názvy, stejně jako v případě metra D tak může dojít k jejich úpravě.
Vize z 80. let
Variantu okružní trasy metra řešili urbanisté a architekti již na konci 80. let. Na jaře 1988 tehdejší vedení hlavního města schválilo Komplexní studii rozvoje městské hromadné dopravy.
Cestování „óčkem“? Praha řeší stavbu okružního metra za 50 miliard korun |
Otázka vybudování „okružní“ linky se na magistrátu začala řešit během minulého volebního období. Původní návrh takzvané linky O počítal výhledově s dokončením celého okruhu. Ten měl vést i přes Bohnice, Podbabu a Strahov na Smíchov.
Současný plán ale s touto variantou nepočítá. Stačit by totiž měla tramvajová doprava, kterou má zajistit nová trať mezi Bohnicemi a Podbabou. Pomoci by prý mohlo zvýšení kapacity trati. Například tím, že by se prodloužila nástupiště tak, aby u nich mohly stavět delší soupravy tramvají. Případným řešením by mohla být i vyšší povolená rychlost.
Vytvoří se manuál pro pozemky
Kromě analýzy podoby nové linky E má IPR také vytvořit manuál, podle kterého se má určit využití rozvojového potenciálu již existujících stanic metra a jejich okolí.
„Dopravní podnik má řadu pozemků, které mohou být vhodné pro další rozvoj. Dosud magistrát jednal se soukromými společnostmi,“ přiblížil mluvčí magistrátu Vít Hofman. To podle jeho slov vedlo k řadě problematických projektů. Jako příklad uvádí autobusové nádraží na Palmovce poblíž metra B, o jehož přestavbě se vedou dlouhodobé spory.
„Cílem připravovaného manuálu je proto nastavit jasnější pravidla a postupy, podle kterých bude město moci rozhodovat o budoucím využití pozemků a rozvojových území v okolí stanic,“ dodal Hofman.
