Kdy by se areál mohl opět ocitnout v nové aukci, zatím není jasné. Záložní plán pro případ, že by se ani další prodej nepovedl, Česká pošta zatím nemá. „My pro klášter nemáme využití, ale věříme, že se zájemce podaří nalézt,“ komentoval to Vitík.
Nevyužívanou památku musí Česká pošta udržovat, a to není právě laciná záležitost. „Odhadl bych to, že částka určená na nezbytné provozní náklady se ročně pohybuje okolo jednoho milionu korun,“ konstatoval Vitík.
Česká pošta měla doposud v klášteře sv. Gabriela muzeum. Najít pro památkově chráněný objekt nové využití, byť leží na dobré adrese, není přitom jednoduché. „Na trhu s nemovitostmi se podobné objekty objevují jen zřídka. Kupující památkových objektů si jsou většinou velmi dobře vědomi nákladů spojených s rekonstrukcí a následným provozem,“ komentoval to realitní odborník Michal Pich.
S ním se shodují také další odborníci. „Za daného stavu je možné stávající využití hodnotit jako nejvyšší a nejlepší, kterého je možné dosáhnout bez zásadní rekonstrukce objektu a změny charakteru užívání,“ uvádí obsáhlý znalecký posudek ocenění objektu.
Muzeum nebo kanceláře
Jedinečnému objektu by podle expertů slušelo kulturní využití. „Stát by si měl takový objekt hlídat a využívat, třeba jako centrum beuronského umění a místo pro jeho výzkum,“ uvedla předsedkyně nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění Monica Bubna-Litic.
Klášter sv. GabrielaV roce 1919 odešly benediktinky beuronské kongregace ze smíchovského kláštera, který užívaly 30 let. Novým majitelem se stala pošta, která zde po čase zřídila muzeum. Objekt nakonec sloužil jako jeho depozitář, ale i ten byl nedávno odstěhován. Sacre Couer, Emauzy či Řepy – to jsou beuronské památky v Praze. Sv. Gabriel zůstává nejcennější. Zejména umělecká výzdoba areálu konventu představuje unikátní památku. Výzdoba kláštera se stala dílem malíře Petra Dezideria Lenze, zakladatele Beuronské umělecké školy. Jeho inspirací se stalo starořecké a egyptské umění, ale i starokřesťanský a byzantský sloh. |
Užití pro potřeby vzdělání anebo jako úřad, to jsou další nápady pro to, jak konventu vrátit život. „Využití kláštera pro sídlo státního či samosprávního úřadu se jeví jako důstojné,“ navrhli před časem zástupci Klubu za starou Prahu odcházející primátorce Adrianě Krnáčové. Dali k úvaze, zda by nebylo možné klášter sv. Gabriela využít pro potřeby magistrátu anebo úředníků z různých městských částí. Potenciál objektu podle nich zvyšují reprezentativní prostory, v nichž by mohly být umístěny umělecké sbírky, které nemají stálé místo.
Součástí klášterního areálu je také kostel sv. Gabriela, který nyní spravuje smíchovská římskokatolická farnost sv. Václava. Také v tomto případě jde o unikátní stavbu v novorománském slohu, navrženou na sklonku 19. století benediktiny Gislenem Béthunem a Hildebrandem de Heptinn, pocházejícími z belgického kláštera Maredsous.
První pokus o prodej konventu sv. Gabriela se odehrál již v listopadu roku 2016, tehdy se našel jen jediný zájemce. Ten však svou nabídku podal s chybami. V březnu 2017 se do opakované aukce nikdo nepřihlásil. Hledání nových vlastníků pro velké památkově chráněné objekty není v Praze jednoduché. A netýká se to pouze beuronského kláštera.
Například před dvěma lety se nepodařilo v aukci prodat barokní komplex Invalidovny v Karlíně, letos proto byla stavba převedena do majetku Národního památkového ústavu (NPÚ). Prodat se nepodařilo ani karlínská kasárna, vlastníkem se stalo ministerstvo spravedlnosti. To je loni na tři roky pronajalo.
Klášter sv. Gabriela se rozkládá vedle Kinského zahrad v Holečkově ulici v Praze na Smíchově.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
