„Spojka je pro naši městskou část velmi důležitá, dokonce si troufám říct, že ještě více než loni otevřená Štvanická lávka. Čtvrť byla rozdělena dlouhých 140 let,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě).
Tento kout metropole prochází významnou proměnou i zásluhou přestavby železniční tratě z centra na letiště a do Kladna. Součást etapy výstavby z Bubnů na Výstaviště tvoří i nová bubenská stanice. Ta měří 250x50 metrů a stojí několik set metrů od původní. Na ni navážou tři dvoukolejné estakády.
 |
Nová zastávka pasažérům nabídne mj. přímý přestup na metro C. „Investice dosáhnou asi tří miliard korun,“ uvedl Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic (SŽ).
Nedávno také pokročila příprava výstavby dominanty, která promění nejen Bubny. Město před měsícem požádalo o posouzení dopadů Vltavské filharmonie na životní prostředí (tzv. EIA, pozn. red.). Kromě multifunkční budovy s několika koncertními sály by u řeky měl být i nový vestibul metra či automobilový tunel. Filharmonie by se měla začít stavět v roce 2027 s plánovaným dokončením o pět let později.
Milí sousedé, hodně z Vás mi psalo, kudy že cca od září povede ten průchod pro pěší a cyklisty z Dělnické ulice do Veletržní. Proto tady sdílím fotku projektu, aby si to mohl každý prohlédnout.
Vpravo je ulice Dělnická, vlevo Veletržní.
Tak už aby to bylo :-) https://t.co/l9AtEyjIzl
Na návrh Prahy 7 se nová ulice jmenuje Wintonova. Vzdává tak hold siru Nicholasi Wintonovi, Britovi, který v roce 1939 zachránil stovky převážně židovských dětí. Potýkal se přitom s neúprosně plynoucím časem a byrokracií. Kromě německého povolení k průjezdu a britského povolení ke vstupu do země muselo totiž každé dítě mít padesátilibrovou kauci a předem vybranou pěstounskou rodinu. Přesto od března do září 1939 z Prahy okupované Němci vypravil osm vlaků do Londýna. Zachránil 669 dětí.
Odjezdu posledního, největšího transportu s 250 dětmi, zabránil vpád Němců do Polska 1. září 1939 a vstup Británie do války o dva dny později. Většina těch, kdo měli tímto vlakem odjet, zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech.
Socha Wintona opět přišla o brýle. Policie hledá vandala s vytetovaným samopalem |
„Z bubenského nádraží odjížděly transporty Pražanů do koncentračních táborů. Padlo proto rozhodnutí, že tamní ulice ponesou jména lidí, kteří vystoupili proti ‚tichu‘ doprovázejících transporty. A Nicholas Winton k nim rozhodně patřil,“ popisuje Čižinský s tím, že další ulice v této čtvrti ponesou jména Wintonových spolupracovníků. Čižinský navrhoval pojmenovat po Wintonovi hlavní nádraží, a to již po jeho smrti v roce 2015. Pro návrh ale nezískal podporu. „Nakonec zvítězila myšlenka, že Wintonova ulice povede v blízkosti Památníku ticha,“ sděluje Čižinský.
Památník ticha
Temné časy holokaustu připomíná u vysloužilé staniční budovy v Bubnech v současnosti monument Brána nenávratna. Někdejší nádraží se má stát součástí Památníku ticha.
„Jeho vznik je klíčovým projektem ministerstva kultury a je součástí programového prohlášení vlády. Ministerstvo vyjednalo na roky 2022 až 2025 přímo na památník 300 milionů korun, rekonstrukce však fakticky nezačala,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Z výběrového řízení vzešla minulý týden nová ředitelka Památníku ticha. „Chci dát projektu novou energii a najít možnost pro vzájemnou spolupráci,“ uvedla nová šéfka Pavlína Šulcová, která se má funkce ujmout v polovině září.
Nádraží Praha-Bubny se od roku 1941 změnilo v nástupní místo pro deportace příslušníků židovské komunity do ghett a táborů smrti. Odjelo odsud 50 tisíc obětí. „10. října 1941 Reinhard Heydrich za přítomnosti Adolfa Eichmanna informoval nejbližší spolupracovníky, jak řešit ‚židovskou otázku‘ v protektorátu,“ uvedl historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu (VHÚ). Šlo o další z kroků v perzekuci židovského obyvatelstva.
Ve čtvrtek 16. října 1941 odjel z Bubnů první transport směřující do ghetta v dnes polské Lodži. Z tisícovky deportovaných se domů vrátilo 24.
Nová Wintonova ulice
|
