„Jde o krok v naplňování hesla Reduce, Re-Use a Recycle (redukovat, znovu používat, recyklovat, pozn. red.). Snažíme se o redukci množství odpadu, stejně jako o jeho znovuvyužití,“ říká radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Inspiraci získala při loňské návštěvě Vídně, kde podobný projekt funguje delší dobu.
V tamním „obchodu“ Tandler s odloženými předměty není nouze zejména o nábytek, oblečení, kuchyňské vybavení, stolní hry, knihy, gramofonové desky a cédéčka, ale třeba i jízdní kola a elektrospotřebiče.
Odložené věci mají kouzlo. Jde o tisíce předmětů
Pro inspiraci však nebylo potřeba jezdit tak daleko. V Čechách má s velmi podobným projektem zkušenost Brno. Od otevření tamního centra v červnu 2016 do něj nepotřebné věci přineslo přes tisíc Brňanů.
„Počet odevzdaných předmětů nelze přesně určit, mnohdy jde o sadu nádobí nebo kolekci knih, ale řádově mluvíme o tisícovkách předmětů,“ říká náměstek brněnského primátora Martin Ander (Zelení). Nejčastěji jde o věci běžné denní potřeby, které zároveň často končí zaprášené na půdě nebo ve sklepě a hromadí se. „Od obuvi a nádobí přes sportovní náčiní po kočárky a kola,“ dodává náměstek.
Stejně jako Brno chce Praha propojit centrum se sběrnými dvory. Tam by mohli zájemci nosit nepotřebné předměty a zároveň by zaměstnanci z odpadu vybírali zachovalé kusy a zasílali je k prodeji.
V jihomoravské metropoli za jeden rok tímhle způsobem vydělali po desetikorunách, maximálně stokorunách celkem 174 tisíc korun. Brno peníze využívá na výsadbu květinových záhonů. Praha je má naproti tomu v plánu vrátit do městského systému nakládání s odpady.
„Blešák“ je ekologický, místo zatím nemá
Magistrát ale stále neví, kde centrum vznikne. Původně se prý uvažovalo o jedné z hal v holešovické tržnici. Tento nápad podle Plamínkové narazil na nesouhlas některých pražských radních, kteří v dotčené hale počítají s produkcí spolku Jatka 78. Vhodné místo tak musí magistrát teprve najít, což otevření centra zřejmě zbrzdí.
Aktivitu města chválí i odborníci na ochranu životního prostředí. „Všechny takové aktivity jsou příspěvkem k předcházení vzniku odpadu. To je z přístupu k odpadu ještě lepší než následná recyklace, která je samozřejmě také nesmírně důležitá,“ říká Jan Vávra z ekologického sdružení Arnika.
Ač si totiž většina Pražanů a obecně Čechů již recyklaci osvojila, s předcházením vzniku odpadu je to horší. „Zatím je to spíš specialita pro lidi, kteří se o to vyloženě zajímají a snaží se cíleně žít ekologicky. Je to spíš věc jistého životního stylu,“ dodává Vávra. Vznik centra podle něj může fungovat jako pozitivní motivace, která má šanci přivést širší veřejnost ke snaze žít bez zbytečného odpadu.
Město není jediné, které se v této oblasti snaží o větší změnu. Kromě několika bezobalových prodejen potravin a drogerie, které se v Praze nedávno otevřely, se přidávají i další organizace, jež se na snížení míry plýtvání s přírodními zdroji zaměřují.
Příkladem mohou být dvě pražské „knihovny věcí“, kde si mohou lidé půjčit předměty, které nejsou užitečné příliš často. Odpadá tak nutnost pořizovat si například pilu, lyže nebo třeba kameru, tedy věci, které většina lidí využije jen několik dní v roce a po zbytek času jim leží někde ve skříni.
Na podobném principu jako plánované Re-Use centrum jsou postaveny i takzvané SWAP bazary – jednorázové akce, kam mohou lidé přinést nepotřebné věci a naopak si odnést předměty, které už ostatní nechtějí. Delší tradici už v Praze mají také klasické bleší trhy.
