Třináctého května vyrazili do terénu například pracovníci Centra sociálních služeb Praha (CSSP). „Kurátoři vytvořili trasy, kterými se následně vydaly jednotlivé dvojice sčítačů. V úterý je prošli jedním směrem a ve čtvrtek zase opačným,“ přibližuje David Veber, vedoucí Úseku humanitárních služeb CSSP.
V úterý vyhledávali sčítači na své trase osoby bez domova a vyplňovali s nimi dotazník. „Jak dlouho je na ulici, kde má trvalé bydliště, jaké je národnosti a podobně. Zároveň jim předali malý zelený lísteček,“ popisuje Veber.
Bezdomovci často odmítají pomoc a nechtějí z ulice. Řešením může být chudobinec |
„Ve čtvrtek se na rozdíl od úterka počítaly úplně všechny osoby, tedy i ty, které v úterý dostaly zelené lístečky,“ dodává Veber s tím, že jde o metodu společnosti SocioFaktor.
Právě ta zakázku na letošní celorepublikové sčítání lidí bez střechy nad hlavou od ministerstva práce a sociálních věcí realizovala. Přiblížit své postupy však redakci MF DNES odmítla.
Sečteno jen teoreticky
Zelené kartičky podle sčítajících pracovníků nejsou v praxi příliš nápomocné ani zažité. „Já si nepamatuji, že bychom si při sčítání identifikovali klienty. V minulosti jsme zaznamenávali pouze počty klientů ve svěřené lokalitě, pro potřeby sčítání tehdy nebylo rozhodující, jestli jsme sčítali tytéž osoby, nebo jiné,“ líčí Aleš Strnad, vedoucí služeb organizace Naděje, která se z důvodu časové zaneprázdněnosti letošního sčítání zúčastnila jen okrajově.
„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka |
Lístečky bezdomovci obdrželi nejen na ulicích, ale i v ubytovnách či nízkoprahových centrech.
„V azylových centrech měli sčítací komisaři ve čtvrtek nejen ověřit, kolik klientů tam fakticky je, ale i kolik z nich má lísteček, a tudíž už byli sečteni v úterý,“ snaží se vyjasnit metodu Strnad, ačkoliv z praxe s ní zkušenost nemá.
Podle jeho slov tento postup může skutečně přinést oproti minulosti nový údaj o tom, jak pravidelně lidé ubytovny využívají, ale spíše jen teoreticky.
Lístečky poztráceli
„Jaderný inženýr to pravděpodobně nějakým vzorečkem propočítá, já jsem sociální pracovník, takže žádný intelektuál, ale říkal jsem si, že to je stejně tak trošku o náhodě, zda tady a teď toho člověka zastihneme,“ poukazuje Strnad na složitou cestu k výsledku.
Vražda kvůli matraci. Bezdomovec po hádce surově ubil kamaráda |
S tím souhlasí i pracovnice Armády spásy, která si nepřála být jmenována. „Podle mě je nemožné jakoukoliv metodou ty lidi sečíst. Jen asi dva klienti, kteří k nám dorazili na večer přespat, u sebe měli lístečky,“ dodala s tím, že pokud je dostali, tak je pravděpodobně poztráceli.
„Získání relevantních dat je bohužel složité s ohledem na náročnost jejich sběru,“ připustil mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta na dotaz MF DNES.
Sčítání lidí bez domova v ČR v roce 2025● Výsledky letošního výzkumu se využijí k podpoře rozvoje sociálního bydlení pro lidi v bytové nouzi nebo těch, kteří dávají na bydlení nepřiměřenou výši svých příjmů. ● Aktuální sčítání má být v celém Česku dokončeno do prosince 2025. Poté jeho výsledky zveřejní ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu. ● Podle sčítání v roce 2019 žilo v hlavním městě přibližně 3 250 lidí bez domova, celkově jich v ČR bylo 11 600. ● Výsledky sčítání v Praze za rok 2022 resort práce a sociálních věcí neuvádí. K dohledání jsou jen zprostředkovaně celorepublikové výsledky. Tehdy venku či v noclehárnách přespávalo 12 tisíc lidí. ● Čtyři pětiny lidí bez přístřeší tvoří muži. Zdroj: MPSV |
Podle sociálních pracovníků by bylo vhodnější sčítat bezdomovce v zimě, kdy se tito lidé většinou koncentrují v teple pod střechou ubytoven, které jsou navíc v metropoli posílené. „V mrazech máme až 350 míst, ale i víc ubytovací kapacity, jedou zimní humanitární opatření, je víc těchto lidí v jeden čas pod střechou a člověk je nemusí složitě dohledávat v parcích. Ale chápu, že v menších obcích třeba zimní opatření nebývají a že to bylo potřeba zrealizovat v republice v jeden čas,“ usuzuje Strnad.
Sociální pracovníci upozorňují i na problém s tím, jak člověka bez domova na ulici správně rozpoznat a navázat s ním kontakt. „Dobrý den, pane, my jsme terénní pracovníci z Naděje, mohli bychom vám nějak pomoci?“ přehrává Strnad obvyklou úvodní řeč. Někdy je však takoví lidé hned odeženou s tím, že nemají zájem o žádnou pomoc.
Tenhle bydlí, nebo ne?
„Přemýšlíme, jestli se za svůj stav jenom stydí a nechce se identifikovat se skupinou lidí bez domova, anebo poběží domů podívat se do zrcadla, jestli není načase se oholit,“ říká Strnad s nadsázkou. K omylům prý dochází hlavně při práci se seniory.
„Je to smutné, někdy chodí v omšelém oblečení ze ‚sedmdesátek‘, protože mají nízký starobní důchod anebo jim ho spolyká činže. Na druhou stranu takový člověk na rovinu řekne, jak to s ním je, že má vlastní bydlení a naše služby nepotřebuje, uzavírá.
