„Stav byl opravdu neúnosný, proto jsme přistoupili k odměnám pro myslivce. Vnímáme, že to nese své ovoce. Přispělo také rozšíření odstřelu a odchytu divočáků na nehonebních pozemcích, které posvětil magistrát,“ sdělil Herold.
Divoká prasata se v této lokalitě nebojí jít k rodinným domům nebo mezi paneláky. Nejhorší je situace na Barrandově, v Košířích a Jinonicích.
Tisícikorunový příspěvek má myslivcům kompenzovat náklady na vybavení, pohonné hmoty či převoz a zpracování zvěře. „Lov a odchyt v oblasti Košíře a Jinonice probíhá ve zvýšené intenzitě a lze předpokládat, že počet černé zvěře se tam v dohledné době razantně sníží,“ uvedl předseda Mysliveckého spolku Řeporyje František Čuba.
Prahu 5 sužují divočáci, pohybují se i u domů. Radnice podnikne rázné kroky |
Doplnil, že myslivci chtějí v následujících letech dosáhnout nulového počtu prasat v zástavbě.
Smlouvy o spolupráci uzavřela Praha 5 s Mysliveckým spolkem Zličín a Mysliveckým sdružením Řeporyje. Příspěvek je spolkům hrazen měsíčně, vždy po předložení seznamu ulovených kusů, myslivecké plomby z uloveného zvířete, fotky uloveného kusu a kopie vyšetření na parazita trichinellu.
Od začátku dubna, kdy začíná myslivecký rok, ulovili myslivci podle mluvčí radnice Lucie Fialové 50 divokých prasat, z toho 21 v problémových oblastech Košíř, Jinonic a Barrandova. Pokud se prasata pohybují přímo v obydlené oblasti, myslivci na ně střílet nemohou. Buď se je snaží pomocí oblíbeného krmiva vylákat do míst, kde je odstřel bezpečný, nebo je chytají do speciálních klecí.
Plzeň trápí přemnožení divočáci, za jednoho zastřeleného nabízí tři tisíce |
K přivábení divočáků do obydlených oblastí stačí podle dřívějšího vyjádření Čuby například hromada posekané trávy vyvezená do křoví. Pokud lidé na svém pozemku kompostují, měl by být kompost uzavřený ze všech stran. Prasata mohou nalákat také zbytky vyhozených potravin.
V roce 2017 se divoká prasata přemnožila na východním okraji Prahy. Ničila zeleň i v okolí zástavby, několikrát napadla venčené psy. Město tehdy přijalo několik opatření, jejichž cílem bylo nalákat zvířata do lesů. Zavedlo také zákaz krmení v okolí zástavby a nařídilo prořezávání zarostlých pozemků. Myslivci se zaměřili primárně na odstřel bachyní, které mají ročně pět či šest mláďat.
