Po volbách jste zveřejnil své telefonní číslo. Volají vám občané?
Vlastně ani tolik ne. Pár lidí zavolalo, ale že by to bylo nějak využívané, to ne.
Ptám se proto, že to byl jeden z kroků, kterými jste se po volbách chtěl vymezit vůči předchozímu vedení Prahy 1. Už jste udělali nějaké další změny?
Máme hodně jiný styl. Například časopis městské části jsme výrazně změnili, máme občansky přívětivější zastupitelstva a snažíme se obecně zlepšovat atmosféru na úřadě. Potom bych řekl, že rozhodně více a lépe spolupracujeme s magistrátem. Dosud to bylo tak, že Praha 1 leccos blokovala. Příkladem jsou tramvaje na Václavském náměstí. Z hlediska dopravního pro město jasná věc, ale Praha 1 byla proti. V těchto věcech jsme se začali do řešení celoměstských problémů zapojovat vstřícněji. Změnili jsme postoj i k některým praktickým věcem. Chceme třeba ukončit privatizaci bytů. A co se týče problému nočního hluku, tak ten se v minulosti vždy řešil jen před volbami. My jsme první, kdo to řeší i po volbách.
V souvislosti s hlukem v noci se mluví o omezování otevíracích hodin barů. Vy osobně to podporujete? Není to další zbytečná regulace svobody podnikání?
Je to sporná věc a je to věc krajní, na druhou stranu jsme se usnesli, že nějaký mechanismus toho, jak provozní dobu regulovat, by obec mít měla. Vzhledem k tomu, jaká je situace kolem Dlouhé, tak by se podle mě měl využít i tento instrument a zastupitelstvo se k tomu přiklonilo. Finální rozhodnutí je na magistrátu a my se na to nespoléháme jako na jediné řešení. Například omezení dopravy, která také způsobuje hluk, začne v okolí Dlouhé už příští víkend. Následující tři víkendy zkušebně uzavřeme Dlouhou a okolní ulice pro vjezd nerezidentů a taxislužeb. Když se to osvědčí, plánujeme omezení zavést trvale třeba pomocí chytrých sloupků, to ale nebude letos.
V souvislosti s turisty, kteří do města míří za alkoholem, iniciovala Praha 1 zákaz pivních kol. Jaká další opatření by mohla centru pomoci?
Je toho spousta. Od omezování vizuálního smogu po kontrolu toho, jak podniky lákají zákazníky. Je potřeba tlačit všemi prostředky na to, aby turisté, co se sem jezdí primárně opít, sem pokud možno nejezdili. Aby tedy podnikatelé na takové akce vůbec nelákali. Často sem jede cizinec s cílem se opít v kulisách historického města, a to nechceme. Tlačíme na podniky, aby s těmi takzvanými pub crawls, tedy organizovanými alkozájezdy, přestaly spolupracovat, což už se zčásti daří.
Podnikatelé si sami omezují klientelu? Jim přece přijede hrstka Angličanů, kteří udělají útratu, a podnik díky tomu vydělá.
Samozřejmě, že na nich vydělávají, proto si myslím, že je to nějaký výsledek našeho tlaku, kterému část podnikatelů ustoupí a ten byznys model opustí. Je to nepochybně vstřícný krok vůči nám.
Nejen kvůli nočnímu hluku zavedl magistrát nočního starostu. Jak se tato funkce podle vás zatím osvědčila?
Spolupráce je intenzivní, noční starosta je velmi aktivní právě v jednání s těmi podniky. Snaží se hledat řešení, jak hlukovou zátěž snížit, ale zároveň nezničit noční život.
V čem je podle vás výhoda té pozice? Podle bývalého starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého je noční starosta zbytečnou funkcí, která nepřináší nic nového.
Ten problém se tím personalizuje. Je tu někdo, kdo je za to primárně zodpovědný, a pokud nebude úspěšný, tak za něj nastoupí někdo jiný. Takto mnohovrstevnatý problém vyžaduje konkrétní tvář, někoho odpovědného.
Vnímáte to jako lepší řešení, než byl třeba antikonfliktní tým, který v létě obcházel turisty a nabádal je, aby slavili mírněji?
Antikonfliktní tým byl problematický po všech stránkách. Byl mnohem dražší, byl to takový pochybný a až možná příliš represivní krok. Noční starosta je někdo, kdo nějak vystupuje, vyjednává s podniky, má o tom přehled, navrhuje řešení a odpovídá politikům za to, že se ty věci posunují.
Loni na podzim začaly po Praze jezdit elektrokoloběžky Lime. S letním počasím se jejich počet v ulicích zřejmě zvýší. Neobáváte se podobného problému, jaký vznikl z vozítek segway?
Vždycky přijde nějaký podnikatel s novým modelem. My se snažíme diskutovat o tom, jestli je to dobré, nebo špatné, a pokud je to dobré, tak to vměstnat do nějakých mantinelů. Na segway byl názor v zásadě negativní, u koloběžek je to jiné. Podle mě do města patří a je to dobrá alternativa k automobilům. Na druhou stranu byznys model třeba těch koloběžek Lime je problematický, jelikož se povalují po chodnících, což je negativní. Takže s nimi jednáme a uvidíme, zda se nám podaří dohodnout na nějakých mantinelech.
Podle aktuálního výzkumu spokojenosti s kvalitou života a bydlení obyvatel Prahy 1, který prováděla agentura IBRS, považují rezidenti za hlavní problém parkování. Jak ho budete řešit? Váš předchůdce prosazoval podzemní garáže.
Je to další změna, kterou chceme oproti minulému vedení nastavit. Sami garáže stavět nebudeme. Je to totiž tak, že v Praze 1 je spousta podzemních garáží už dnes. Ale jsou málo využívané, protože jsou prostě drahé. Lidem, kteří tu nemají parkovací oprávnění, se asi vyplatí risknout pokutu, než aby si platili hodinovou částku za drahé garáže. Máte tu Palladium, Kotvu, Rudolfinum, Národní divadlo, Myslbek a další prostory, kde ale rezidenti nechtějí parkovat. Chtějí stát normálně před domem. Dalšími garážemi by Praha 1 jen dotovala nerezidentům další parkování, a to nedává smysl. Takže investice do garáží odmítáme.
Kde ale mají parkovat ti rezidenti?
Je nutné zajistit lepší vymahatelnost pravidel parkování. Řidiči, co zde to právo nemají, tu prostě parkovat nebudou. Bude to těžké, ale je to zásadní věc. Už jsme zdvojnásobili počty odtahů a častěji se dávají botičky. Potom se zamýšlíme i nad tím, jak redukovat počet těch, kteří tu parkovat smějí. To nejsou jen rezidenti, ale i podnikatelé. Tady je třeba být přísnější.
Ještě před podzimními volbami jste se angažoval ve věci iniciativy proti privatizaci Nemocnice Na Františku. Zřizovatelem nakonec zůstala městská část a aktuálně se řeší, kdo a jak bude nemocnici řídit. Zda to bude Praha 1, či magistrát. Máte představu, jak má nemocnice fungovat?
Tu představu si primárně musí udělat hlavní město. Já jednám s radní Milenou Johnovou (radní hlavního města pro oblast zdravotnictví – Praha sobě, pozn. red.) o tom, jakým způsobem bude ta spolupráce Prahy 1 a hlavního města probíhat. Jsou různé varianty, ale v zásadě hlavní město už před rokem deklarovalo, že chce nemocnici převzít a řídit přímo. Teď, když se se zástupci města bavím, tak říkají, že by chtěli aktivněji působit v pražské zdravotnické politice a ta jednotlivá zařízení, která provozuje samospráva, více koordinovat. Být zkrátka ve zdravotnictví silnějším hráčem. Základním kamenem toho je Nemocnice Na Františku a je ve hře, že magistrát řekne, že ji chce řídit přímo.
Co z toho plyne pro obyvatele Prahy?
Vůbec nic. Jedná se pouze o to, kdo jmenuje ředitele, případně kdo bude rozhodovat o investicích a podobně. A tady je prostě praktičtější, když to bude dělat magistrát, který to může lépe organizovat než malá Praha 1.
Radní Milena Johnová uvedla, že chce změnit koncept nemocnice, aby lépe zapadal do pražského systému zdravotnictví. Už uvažujete o nějakém směřování služeb?
Určitě bychom chtěli, aby tam zůstala pohotovost. Rozhodně do toho budeme nějak mluvit. Ale jakou to bude formou, o tom se nyní jedná.
