„Dalo se to očekávat z procesních důvodů. Praha místo toho, aby počkala, jak dopadne žaloba, podala stížnost,“ sdělil pro iDNES.cz mluvčí Státního pozemkového úřadu Hynek Jordán.
Suverénní řád maltézských rytířů - České velkopřevorství totiž loni Prahu žaloval spolu s dalšími Církevními řády a náboženskými společnostmi kvůli desítkám hektarů lukrativních pozemků. Maltézským rytířům jde přitom o desítky hektarů pozemků včetně historického dvora v Březiněvsi, nárokuje si veškerá veřejná prostranství.
Státní pozemkový úřad (SPÚ) jim na podzim roku 2015 přiřkl 46 hektarů pozemků včetně historického dvora. U přibližně 40 hektarů stále nedošlo k vydání rozhodnutí, jelikož řízení o vydání či nevydání bylo přerušeno z důvodu zjištění duplicitního vlastnictví u daných pozemků. „Nelze proto zjednodušeně říci, kolik pozemků Řad vlastní, nebo nevlastní,“ dodal Jordán.
Stížnost Praha podala na návrh starosty Březiněvsi Jiřího Haramula, který tvrdí, že na zmíněných pozemcích se má stavět školka, školka, sportoviště nebo domov důchodců.
„Rozhodnutí, které vydal SPÚ je z našeho pohledu protizákonné. Jedná se o majetek České republiky,“ uvedl pro iDNES.cz Haramul.
Domnívá se tak ze tří důvodů. „Pozemky byly vyvlastněny 24. února 1948, nikoliv 25. února (V případě jejich majetku došlo ke konfiskaci výměrem Ministerstva zemědělství, který byl podepsán 24. února 1948. Zákon o církevních restitucích ale říká, že majetek se může vrátit, pokud byl zabaven po 25. únoru 1945 - maltézští rytíři by tak podmínku nesplňovali o jeden den, pozn. red.) . Také existuje důvodná pochybnost o tom, že současní představitelé Řádu maltézských rytířů nejsou právní nástupci původního konventu kněží, kterému majetek původně patřil,“ vysvětlil Haramul.
A do třetice podle něj existují konfiskáty podle Benešových dekretů, že byl maltézským rytířům majetek vyvlastněn. Jako problém vnímá dále to, že Praha bude muset pozemky vykupovat za ceny, které si stanoví současní představitelé maltézských rytířů, nikoliv původní vlastníci - konvent kněží.
Kancléř Českého velkopřevorství Řádu Maltézských rytířů Johannes Lobkowicz ale tvrdí, že starostovi už psal, že je Řád ochotný se domluvit, co se výstavby nových budov týče.
Oponuje i důvodům, podle kterých by pozemky měly patřit státu. „Co se týče nařčení, že nejsme právní nástupci původního konventu kněží, v roce 2012 jsme tento problém řešili a dvě entity sloučili, tvrzení pana starosty odmítám,“ sdělil Lobkowicz pro iDNES.cz.
A vyvrací i jeho tvrzení o 24. únoru. „Jsou to jen populistické řeči. Rozhodnutí o konfiskaci bylo podepsáno 24., ale platné bylo až v okamžiku, kdy jsme jej dostali do rukou,“ říká Lobkowicz, podle kterého jeho předchůdci dostali až v březnu 1948. „A co se týče Benešových dekretů, náš advokát se odvolal už v roce 1945 a soud rozhodl, že nejsou platné,“ dodal.
„Zákon o restitucích je nemorální“
Haramul zákon o církevních restitucích označil za nemorální. Nyní prý zastupitelé čekají na rozhodnutí soudu. „Překvapuje mě, že parlament, který má jediný možnost tento zákon změnit, nic neučinil,“ dodal.
Podle pozemkového úřadu vlastnili maltézští rytíři téměř celou ves Březiněves už od 15. století. Vlastnictví se zjišťuje z literatury vydané Archivem hl. m. Prahy, která uvádí, že v roce 1461 ves Březiněves „Heřman Sirotek prodal Joštovi z Rožmberka, biskupu vratislavskému a velkopřevorovi řádu Maltézských rytířů.“ V pozdější době (i v restitučním řízení) je vlastnictví prokazováno zápisem v pozemkové knize založené v Březiněvsi v roce 1878. Restituční nárok dle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu splněn.
Kromě parcel v Praze stát vydal řádu také třeba téměř stovku parcel v Kozlově nad Otavou na Strakonicku, přibližně stejně pozemků v obci Hrušky u Brna na Vyškovsku, přes sedm desítek pozemků v Hlince a tři desítky pozemků v Dívčím Hradě na Bruntálsku. Více než 80 pozemků dostal už řád v Horažďovicích na Klatovsku.
Některé dohody o vydání majetku byly uzavřeny už před mnoha měsíci a řád je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník. Přinejmenším některými restitucemi se už zabývají, anebo budou zabývat soudy.
Spor se týká majetkového vyrovnání státu s církvemi. Původ církevního majetku je především v darech věřících, měšťanstva a šlechty a ve vlastních výnosech z tohoto majetku. Dalším zdrojem příjmů církví byl tzv. desátek, který bychom v dnešním jazyce mohli označit za 10% daň z příjmu. Ten se dále dělil u biskupského kostela mezi biskupa, k údržbě kostela, výživě personálu, almužnu chudým a k pomoci nemocným. O odluce církví od státu se začalo mluvit bezprostředně po roce 1989.
Až ale v roce 2012 byl přijat zákon o vyrovnání státu s církvemi, takzvané církevní restituce, což znamená že v budoucnosti nebudou církve zátěží pro státní rozpočet. V podobných případech, jako je spor o vydání pozemků městem Prahou řádu maltézských rytířů v obci Březiněvsi, nemůže rozhodnout o oprávněnosti nároku nikdo jiný, než příslušný soud. V tomto případě došlo k zamítnutí stížnosti z procesních důvodů, podání stížnosti bylo totiž více než předčasné.
