„Modrá složka světla ve veřejném osvětlení ovlivňuje periferní vidění. Když chybí, tak modré předměty zaniknou, člověk v modrém oblečení bude téměř neviditelný,“ uvedl pro iDNES.cz soudní znalec z oboru osvětlování Tomáš Maixner.
Proti výměně sodíkových výbojek se žlutým světlem za chladnější LED svítidla vznikla petice, kterou by se v únoru měli zabývat městští zastupitelé.
Město zahájilo projekt výměny sodíkových za modernější svítidla před mnoha roky. V posledních letech pak výměnu urychlilo kvůli evropským regulacím a plánovanému ukončení výroby dosavadních svítidel. Podle petentů je nicméně vědecky prokázané, že větší podíl modré složky ve světle je pro lidi i další živé organismy škodlivý a město by mělo výměnu v dosavadních parametrech zastavit a instalovat moderní svítidla s teplejším světlem.
Šetrné lampy v Hrusicích dosvítily, podle znalce jsou nebezpečné |
Městská firma se podle Jílka při instalací přesně drží státní normy, o které se vedla dvouletá diskuze odborníků z nejrůznějších oborů. Určuje mimo jiné i limity pro teplotu světla, respektive takzvanou chromatičnost, která ji určuje. Pro standardní ulice je tento limit 3000 Kelvinů, což bývá označováno jako teplé bíle světlo. Pro rezidenční čtvrti je norma 2700 Kelvinů, což je zhruba teplota klasické žárovky, a po parky a přírodní oblasti 2200 Kelvinů, což je velmi teplá bílá.
Komplexní problém
Jílek nepopírá, že modré světlo je z hlediska denního cyklu rušivé, je to však pouze jeden z mnoha faktorů, které je třeba v komplexní debatě zohlednit. Veřejné osvětlení navíc podle něj v tomto ohledu hraje marginální roli oproti dalším venkovním zdrojům a zejména pak oproti svítidlům, která lidé běžně používají v domácnostech čistě proto, že chtějí dobře vidět.
Tomáš Maixner pro iDNES.cz uvedl: „Nerozporuji odstranění modré složky kvůli ochraně přírody, ale musíme se rozhodnout, zda budeme chránit člověka, nebo přírodu. Pár metrů od silnice je intenzita veřejného osvětlení nižší než Měsíc za úplňku, kterému je příroda přizpůsobena.“ Teplé světlo má pak podle Jílka ten problém, že při něm lidské oko mnohem hůře rozeznává barvy, kontrasty či pohyb.
To je z pohledu veřejného osvětlení podle ředitele problém, protože celý smysl osvětlených ulic je to, aby na nich bylo dobře vidět, což zvyšuje bezpečnost z pohledu kriminality i silničního provozu.
Velmi teplé světlo tuto funkci plní hůře a je tak z funkčního hlediska méně kvalitní, čemuž podle ředitele odpovídá i to, že v západních metropolích se nevyužívá a veřejné osvětlení tam má podobné parametry jako to instalované v Praze. THMP navíc podle Jílka LED svítidla v nočních hodinách tlumí. Míra se liší podle umístění lampy, ale celkově v síti firma intenzitu snižuje až o 40 procent.
Pražanům vadí bílé světlo nových LED lamp. Oranžové zakázala EU, říká město |
Dalším faktorem je podle Jílka i energetická náročnost, protože teplejší světlo osvětluje méně a město musí plnit také normy na osvětlení komunikací. „Čím budete svítit teplejším světlem, tím budete muset toho světla dodat více,“ řekl. To by vedlo k větší spotřebě elektřiny a vyšší uhlíkové stopě, dodal. Z ekonomického hlediska pak také menší využití velmi teplých svítidel oproti těm standardně instalovaným s chromatičností kolem 3000 Kelvinů vede k jejich výrazně vyšší ceně.
