Podle ředitelky organizace Jitky Polákové je systém zatím nastaven tak, že obětem nezřídka pomáhají lidé bez schopnosti práce s traumatem. „K otevření centra nás vedla potřeba z terénu. Medicína dá do pořádku klientky fyzicky, ale psychické následky jsou na celý život,“ říká Poláková.
Redefinice znásilnění je posun. Víc však řeší oběť než pachatele, říká právník |
Centrum mohou využít oběti sexuálního násilí od 16 let. „Příchozím se nejdřív bude věnovat krizová interventka. Potom se objednává do sociálního poradenství, kde zmapujeme konkrétnější kroky,“ vysvětluje Poláková s tím, že v některých případech klientky navážou na terapii.
Ta trvá rok a společně s právním zastoupením před soudy se jedná o jediné dvě služby, na kterých se klientka finančně podílí. „Jedná se ale rámcově pouze o stovky korun,“ říká vedoucí právních služeb proFem Petra Presserová.
Další možností jsou skupinové terapie, které se vypisují několikrát ročně, vždy pro dvanáct až třináct lidí.
Bezpečný prostor pro oběti
Krizový pokoj začne fungovat v květnu a nabídne klientkám bezpečný prostor pro stabilizaci až na sedm dnů. Jako jediný z poskytovaných služeb není určen pro muže, ale pouze pro ženy a jejich maximálně tři děti. Pro podchycení psychického stavu oběti bude v objektu čtyřiadvacet hodin denně přítomna krizová interventka.
Místnost s mikrofonem a kamerami potom umožní uskutečnit policejní výslech oběti v bezpečném zázemí PORTu. „V klasických policejních výslechových místnostech někdy klientka vypráví svůj příběh u stolu v kanceláři, kde ji jeden policista poslouchá a další sedí u vedlejších stolů, ‚datlují‘ do počítače, na stěně k tomu třeba visí kalendář Playboy,“ popisuje Presserová s tím, že v budoucnu bude policie dojíždět na výslechy do břevnovského centra.
Místnost má sloužit i klientkám, které si ještě nejsou jisté, zda chtějí podat trestní oznámení. „Nabízíme možnost udělat simulovaný nahrávaný výslech, který povede právnička. Cílem bude napodobit otázky, na které se ptá policie,“ vysvětluje Presserová. Záznam bude PORT skladovat po dobu jednoho roku, během kterého se může žena rozhodnout podat trestní oznámení a nahrávku přiložit jako důkaz.
Financování z norských fondů
Lékařka a zdravotní sestra v centru budou reagovat na potřeby klientek s akutními potřebami, které přijdou bezprostředně po sexuálním útoku.
„Poskytujeme testování na pohlavně přenosné choroby, ochranu proti nechtěnému těhotenství a sběr důkazního materiálu. Opět pokud klientka není rozhodnutá podat trestní oznámení, bude mít možnost během jednoho roku vyzvednout si tady věci a využít je v trestním řízení,“ objasnila Presserová s tím, že se touto praxí vedení PORTu inspirovalo v zahraničí.
Proč se přeživší bojí hlásit znásilnění? Roli hraje flirt, alkohol i nedůvěra k ženám |
Zkušenost se sexuálním obtěžováním a nějakým typem sexuálního násilí má v Česku 54 procent žen. Ukázal to aktuální průzkum mezi pěti tisíci ženami, jehož podrobné výsledky se proFem chystá zveřejnit v únoru. Policii ČR bylo v minulém roce ohlášeno 900 případů znásilnění, dosud nejvíc.
Roční provoz centra vyjde na 18 milionů korun. Celou sumu organizace ještě nemá, služby proto spouští postupně. Stát a samosprávy poskytují dotace, finance jsou i od dárců a z grantů. Peníze na centrum poskytly třeba norské fondy.
Soudy zlehčují sexuální násilí a dávají kratší tresty, zjistila analýza |
„Financování specializovaných služeb je nesystémové. Máme ambici dostat psychosociální a krizové služby do systému, aby organizace nemusely ve stresu a často nedůstojně každý rok prosit o peníze a obcházet mnoho dárců,“ říká zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu zákona o sociálních službách, jež má financování nastavit.
23. února 2023 |
