Na zasedání zastupitelů Libušína v uvedené záležitosti už intervenovala senátorka za Kladensko Adéla Šípová (Piráti). Vedení města dalo minulý týden na základě podnětu Spolku Jezírko-Libušín, který se o vodní plochu v údolí stará už 13 let, podnět České inspekci životního prostředí (ČIŽP). „Budeme se jím zabývat. Na vyřízení máme třicet dní,“ řekla zastupující mluvčí inspekce Miriam Loužecká.
Vlastník skládky Jan Komínek argumenty stěžovatelů odmítá. Materiál dovážený z teplárny je podle jeho slov ekologicky nezávadný a využívá se k postupné rekultivaci odvalu. Odbor životního prostředí kladenského magistrátu však považuje stížnosti za oprávněné a provozovatele skládky vyzval k nápravě.
Materiál neznámého původu
„Popílek pokrývá les kolem jezírka a při deštích je do něj splavován. Jsme přesvědčeni, že majitel nedodržuje technologické postupy skládkování. Nedokážeme si vůbec představit, kolik automobilových cisteren by sem muselo každý den dovážet vodu nutnou ke skrápění popílku, jak bylo už dříve úřady požadováno,“ nedopočítal se kladenský otužilec Jan Bendl.
Otužilci mají k dispozici fotografie pořízené z dronu, které podle nich dokazují, že je sem vyvážen i jiný materiál neznámého původu. Mohlo by se prý jednat o močůvku nebo olejové produkty. „Halda je dnes vyšší, než bylo původně zamýšleno, a výrazně zasahuje do rázu celé krajiny. Její provozovatel podle nás nijak nedoložil dopad provozu skládky na životní prostředí, jak od něj před šesti lety požadovaly krajský úřad, městský úřad Libušín nebo kladenský magistrát,“ konstatuje Jan Bendl.
Černé Kladno bude zelené. Vědci z ČVUT vyvíjejí první nízkoemisní čtvrť |
Už tehdy měla ČIŽP výhrady k záměru zvýšit kapacitu využívání odpadů na povrchu skládky ze 60 tisíc na 120 tisíc tun ročně. „Nevylučujeme, že by to z naší strany mohlo skončit i podáním trestního oznámení,“ uvádí další příznivec zimního plavání Filip Jícha.
Kladenští otužilci své dosavadní kroky koordinují právě se zmíněným Spolkem Jezírko-Libušín. „Všechnu dokumentaci a fotografie týkající se poletujícího popílku jsme předali vedení města k dalšímu řešení. Monitorujeme také počet vozidel přivážejících popílek na skládku ze dvou různých směrů. Jsme z celé situace nešťastní,“ říká předseda spolku Luboš Kovařík.
Starosta Václav Eichler (Sdružení-Libušín) poukazuje na to, že město už dříve vydalo nesouhlasné stanovisko se zvýšením kapacity ukládaného materiálu.
„Důvodem byla právě obava z vysoké prašnosti s negativními vlivy na obytnou zástavbu. Zároveň jsme požadovali zásadní omezení či úplné vyřazení popílku z ukládaných materiálů a nesouhlasili jsme ani s využitím povrchových vod v katastru města pro zkrápění ukládaných hmot,“ uvádí starosta s tím, že další problém vzniká na silnicích ve městě a okolí zatížených nákladní dopravou.
Popílek prý neškodí, naopak
Jak prostřednictvím mluvčí Teplárny Kladno Evy Maříkové informoval majitel skládky Jan Komínek, odval je postupně přirozeně modelován. Poté jeho vrstvy překryje zemina a do krajiny se vrátí původní zeleň. V plánu rekultivace je výsadba stromů. Část území bude ponechána přirozené obnově.
Města přitvrdila proti původcům skládek, na hlídání nasazují kamery |
„Materiál z teplárny využíváme k rekultivaci nejen proto, že se jedná o ekologicky nezávadný produkt, ale také s přihlédnutím na jeho další vlastnosti. Má schopnost terén zpevnit a využít tak rekultivace pro stavební pozemky. V budoucnu by tu mohla stát až dvacítka rodinných domů,“ sdělil.
Popílek podle něj nepůsobí žádnou ekologickou škodu. „Jedná se v podstatě o zásaditý materiál s obsahem vápence, který se bez následků spláchne při nejbližším dešti. Průmyslové překyselené krajině nijak neškodí,“ dodal Jan Komínek.
Teplárna Kladno v současnosti hledá možnost zkrápění popílku už při nakládce ve svém areálu.
