„Udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem,“ slibuje náměstek pražské primátorky Petr Dolínek.
Na tunelový komplex, který stál i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, by měla v Troji navazovat východní část Městského okruhu. Ta však léta existuje pouze v plánech projektantů. Situaci navíc neulehčuje ani fakt, že stát stále nedostavěl vnější okruh kolem metropole.
Dolínkovo předsevzetí je během na dlouhou trať s obrovským množstvím překážek. Tu první mohou do cesty postavit členové Trojkoalice, která je jednou z vládnoucích stran magistrátu. Uvnitř partaje aktuálně panují neshody o tom, zda se ke stavbě další části Městského okruhu vůbec přiklonit.
Problematická místa
|
„Toto téma jsme ještě v Trojkoalici neuzavřeli. Nicméně představa, že bychom pokračovali podle původního plánu, což znamená výstavbu dalších kapacitních tunelů, je pro nás těžko akceptovatelná,“ vysvětluje místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská.
Zároveň dodává, že je nutné řešit dopravní situaci v ulici V Holešovičkách v Praze 8. Tato městská část je přitom jednou ze čtyř, kterých se dostavba okruhu týká.
Pokračování Městského okruhu by mělo v první fázi vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, která leží v blízkosti mostu Barikádníků, a končit na Balabence nedaleko stanice metra Palmovka. Na stole teď leží projekt se dvěma variantami řešení.
První počítá s novým tunelem v Bílé skále u Vltavy. Podle druhé by auta měla jezdit ulicí Nová Povltavská, která by se však nejprve musela výrazně rozšířit. Jakmile rada projekt jako takový odsouhlasí, vyhlásí Praha tendr, ze kterého by mohlo být jasnější, jaká varianta se definitivně zvolí.
S tunelem, nebo bez?
Na tři kilometry dlouhý úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Balabenkou by měla později navazovat stavba poslední části Městského okruhu, a to mezi Balabenkou a Štěrboholskou radiálou u lanového mostu. Také v případě této stavby se počítá s částečným zahloubením pod zem. Tunel by měl navíc vzniknout pod ulicí Zenklova.
Další soustavu tunelů však odmítají aktivisté. „Byli bychom radši, kdyby si město zvolilo jinou variantu, a to tu, kterou již naznačil Institut plánování a rozvoje města. Jde o takzvaný duální systém, kdy by se jako pokračování Městského okruhu použily dvě větvě komunikací. První větev by tvořila ulice Povltavská, dále by se jelo přes Balabenku, Jarov a Malešice. Druhá větev by vedla přes Kbelskou a Průmyslovou,“ vysvětluje Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.
Podle něj je navíc takzvané duální řešení výrazně levnější variantou. Plán, který počítá se soustavou tunelů, by pravděpodobně vyšel na víc, než kolik stál tunel Blanka.
Otázkou také zůstává, jak by Praha dokončení Městského okruhu platila. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je nutné, aby se do financování zapojil stát. Vedení metropole argumentuje mimo jiné tím, že jen v případě Blanky tvořilo více než šest miliard konečné ceny DPH.
Investice do Městského okruhu zkomplikuje také další dopravní stavba, a to výstavba nové linky metra D za desítky miliard korun.
Vnitřní okruh hlavního města
Podívejte se, jak otevření Blanky změnilo dopravu v Praze:
