Další stání se uskuteční 11. prosince a pro Poldi, která je aktuálně v rukách ruské společnosti Rucarto Limited, to vůbec nevypadá příznivě.
Podle insolvenčního správce Michala Brychty dlužník stanovené podmínky neplní.
„Aktuálně dlužník nepostupuje podle daného plánu a od června opět nejsou hrazeny mzdy zaměstnancům. Pokud to shrnu, reorganizační plán není plněn,“ přiblížil Brychta a dodal, že pokud do 11. prosince nedojde k nějaké zásadní změně, lze očekávat, že se firma konkurzu nevyhne.
„Znamenalo by to, že dojde k prodeji majetku firmy, pravděpodobně ve veřejné dražbě nebo v nabídkovém procesu. V tomto případě by pak záleželo na věřitelském výboru, zdali by rozhodl o ukončení provozu podniku, což by znamenalo propuštění zbývajících zaměstnanců. Pokud by k tomu ale nedošlo, podnik by byl nabízen k prodeji i se zaměstnanci,“ nastínil možný osud Poldi.
Zaměstnanci výplatu dostali naposledy v květnu
Další osud hutí nevidí optimisticky ani bývalý personální ředitel Antonín Čimera, který na konci října ve společnosti skončil.
„Společně s dalšími zaměstnanci jsem dostal výpověď, a to proto, že jsme měli být převedeni pod jinou firmu. Nakonec k tomu ale nedošlo a nám bylo nabídnuto stažení výpovědí. Já a dalších pár lidí jsme se ale rozhodli odejít definitivně. Nešlo o žádný hromadný odchod. Hodně lidí ještě čeká a stále věří, že se situace vyřeší,“ sdělil Čimera a dodal, že výplatu zaměstnanci naposledy dostali v květnu. Od té doby podnik opět neplatí.
„Ve výrobě stále zůstává okolo sto padesáti zaměstnanců, do společnosti ale dochází jen hrstka z nich, většina je totiž doma. I tak mají nárok na osmdesát procent mzdy. Bohužel peníze od června nikdo neviděl,“ posteskl si bývalý personální ředitel s tím, že by byla škoda, kdyby Poldi nakonec zcela zanikla.
„Pořád věřím, že se to nestane. Současný majitel má dokonce kupce, ale zatím se nebyli schopni dohodnout na ceně,“ vysvětlil Čimera.
Velké dluhy a marná snaha o záchranu
Společnost dluží věřitelům a svým zaměstnancům aktuálně okolo dvou set milionů korun. Podnik je zadlužen již několik let. Na konci května letošního roku opět svitla naděje na jeho záchranu.
Poldi KladnoV dobách největší slávy pracovalo v Poldi až dvacet dva tisíc zaměstnanců. Nyní společnost zaměstnává okolo sto padesáti lidí, z toho většina už do podniku ani nedochází. Poldi se do problémů dostala poprvé v roce 1998, kdy na ni byl vyhlášen konkurz. Na konci roku 1999 ji koupila německá společnost Scholz Stahlzentrum – Ost, která následně pak začala s provozem ocelárny a kovárny. Od roku 2012 je v držení ruské společnosti Rucarto Limited se sídlem na Kypru. Hned první měsíc po vstupu nového vlastníka začalo v hutích docházet ke zpožďování mezd. Odboráři o dva roky později vyhlásili stávkovou pohotovost. Aktuálně společnost svým věřitelům dluží okolo dvou set milionů korun. Krajským soudem byla společnosti povolena reorganizace a od letošního léta probíhají jednání s novým investorem. Zatím neúspěšně. |
Zaměstnanci tehdy dostali dopis o možném vstupu nového investora. Na začátku června se dokonce dočkali svých mezd za únor i březen, následně dostali zaplaceno za duben a květen. Jejich radost však byla předčasná. Problémy Poldi Kladno začaly už krátce po privatizaci. V roce 1998 se společnost dostala poprvé do konkurzu, podnik nevyplácel mzdy a mnozí zaměstnanci neměli ani na jídlo. Na konci roku 1999 koupila hutě německá společnost Scholz Stahlzentrum – Ost.
Němci tenkrát dvě třetiny staré Poldovky sešrotovali a zbourali i některé pece. Následně začali s provozem malé ocelárny a kovárny. V podnikání se jim ale nedařilo, částečně i kvůli zastaralým technologiím. V roce 2012 torzo Poldi koupila ruská společnost Rucarto Limited se sídlem v Kyperské republice, její jméno je dodnes v obchodním rejstříku zapsáno na pozici společníka. Od toho okamžiku začalo opět docházet ke zpožďování mezd.
Jako na houpačce
V roce 2014 vyhlásili odboráři stávkovou pohotovost a v následujících dvou letech také několikrát opakovaně, byť krátkodobě, stávkovali. Letos na jaře soud po dohodě s věřiteli povolil reorganizaci podniku, díky čemuž Poldi získala úvěr. Peníze z něj byly použity i na splacení části pohledávek. Aby firma mohla ve splácení pokračovat i nadále, je pro ni důležitý vstup nového investora, se kterým probíhají jednání už od června letošního roku.
Kdo by se ale měl stát zachráncem firmy, která má stotřicetiletou tradici, není zatím známo. Prokurista Poldi Igor Vazhenin o novém investorovi prozradil pouze to, že je členem nadnárodního konsorcia společností s mnohaletou historií a tradicí na metalurgickém trhu.
V červenci letošního roku pokračovaly audity a testování provozu. Podnik ale nikdy s výrobou nezačal. Soudkyně Jitka Sobková už na předchozím jednání 6. listopadu upozornila, že veškeré zákonné podmínky pro vyhlášení konkurzu byly sice splněny, ale v rámci zájmů věřitelů dala Poldi ještě šanci.
Právní zástupce společnosti uvedl, že se jednání s novým investorem oproti předpokladům protáhla. Ani nyní to ale podle insolvenčního správce Michala Brychty nevypadá, že dojde k dohodě.
