Problém tkví ve způsobu, jak je v Praze nastaven systém vymáhání pokut za neoprávněné odstavení vozidla. Prvním, kdo přestupek řeší poté, co jej zjistí strážníci nebo kamerová auta, jsou totiž magistrátní úředníci.
Když se však řidič proti jejich rozhodnutí odvolá, celá věc přechází na ministerstvo dopravy. Jde o ojedinělou praxi, která vyplývá ze zvláštního postavení hlavního města mezi kraji. Jinde totiž pokuty řeší radnice obcí a odvolacím orgánem jsou jednotlivé krajské úřady.
Problém je, že ministerstvo tuto svou „pražskou“ agendu dlouhodobě nezvládá a jeho úspěšnost při vymáhání sankcí je tristní.
Řidiči doufají v promlčení
To ostatně uznává mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold, který problém svaluje na nedostatek tamních odborných pracovníků, kteří by se záležitostí mohli zabývat. I kvůli tomu sankcím každý rok uniknou stovky pražských řidičů.
„Na ministerstvo postupuje zhruba 100 až 150 správních spisů měsíčně. Vzhledem k personálnímu podhodnocení byl věcný odbor schopen vyřídit přibližně polovinu,“ řekl Neřold. Od počátku roku se situace pomalu zlepšila, jelikož místo pěti pracovníků se jich zmíněné agendě věnuje nově deset.
I tak jim ale zbývá dost práce. Jen za loňský rok předal magistrát ministerstvu 1 394 případů odvolání a podnětů k přezkoumání rozhodnutí. „Z tohoto počtu bylo ukončeno 222 případů a k dnešnímu dni jich zůstává neukončeno 1 172,“ informoval Vít Hofman, mluvčí magistrátu.
Problémy jsou však podle ministerstva i jinde. Výběru pokut prý nepomáhají aktivity soukromých firem, které nabízejí takzvané pojištění proti pokutám.
„Protahováním přestupkových řízení se snaží o jejich promlčení a úřady i zaměstnance ministerstva svou eticky velmi problematickou prací neúnosně zatěžují,“ okomentoval praxi Neřold.
Podle řady radnic i magistrátu je celou situaci potřeba urychleně řešit, protože špatný výběr pokut prý vede k tomu, že řidiči přestávají respektovat parkovací zóny. „Lidé, co v tom umějí chodit, vědí, že se to neřeší, že se to promlčí, a tak neplatí,“ postěžovala si radní Prahy 3 Lucie Vítkovská (ODS).
Stejné zkušenosti má i Praha 7. „Lidé často ukazují celé stohy pokut a chlubí se, že je z nich magistrát nikdy nevymůže, což je v některých případech bohužel pravda,“ poznamenal místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení).
Situace se prý navíc ještě zhoršila po loňském rozšíření parkovacích zón na přelomu léta a podzimu (psali jsme zde). Právě v tu chvíli přitom měly podle původního plánu vymáhání pokut převzít od magistrátu městské části a odvolacím orgánem se měla nově místo ministerstva stát Praha.
K tomu však loni nedošlo a vedení města celou změnu posunulo na květen letošního roku a pak ještě jednou na začátek července. Nakonec od prvního prázdninového dne začnou pokuty vybírat pouze Prahy 6 a 8 a další se k nim připojí až 1. ledna příštího roku.
Nejsou pokuty, není respekt
Radnice, které se zkušebním provozem začnou, si od něj slibují větší ukázněnost v parkování. „Jakýkoliv systém, který existuje, pokud jde o modré zóny i další dopravní přestupky, totiž funguje jen za předpokladu, že je vymahatelný. V opačném případě dříve nebo později zkolabuje,“ prohlásil starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD).
Většina městských částí si však vyžádala více času i přesto, že o změně věděly více než rok. Nejčastěji proto, že mají stejně jako ministerstvo problém s hledáním úředníků. „Jejich potřebná kvalifikace je dosti tvrdě specifikovaná, a řekněme si na rovinu, na úřadě nejsou úplně nejlepší peníze. Již teď víme, že bude problém někoho najít,“ zmínila Vítkovská.
Stejně situaci vidí i Mirovský: „Magistrát nechce pustit stávající zaměstnance a se všemi městskými částmi budeme soutěžit o stejný typ lidí. A pracovní trh je v Praze bohužel dost přebraný.“
Radnice věří, že dokážou pokuty vymáhat lépe, než tomu bylo za spolupráce ministerstva a magistrátu. Získaly by tak více peněz. Ze zákona totiž celá částka z výběru pokut připadá tomu, kdo vede správní řízení v prvním stupni.
Některé z radnic, třeba Praha 6, zatím nevědí, nač by prostředky použily, ale jiné už s nimi plány mají a většinou je chtějí vrátit zpět do svých ulic. Praha 3 za ně opraví chodníky a bude udržovat pořádek, Praha 7 z nich má v plánu financovat zklidnění silnic a zvýšení bezpečnosti. Praha 8 je chce dát do rozšiřování parkovacích míst v tamních ulicích.
