Právě na příkladu Zlonína, kde se od roku 2011 více než ztrojnásobil počet obyvatel z 348 na 1 091, je patrné, jak důležitá jsou statistická data. Navíc jde o republikovou raritu, nikde jinde v Česku už totiž k takovému nárůstu nedošlo.
A zmiňované Rakovnicko je zase v řeči čísel po Mostecku nejateističtějším okresem u nás. Komplexní analýzu aktuálně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Mateřský Benešov a čeští bratři
9,2 %pracujících Středočechů jsou úředníci, což je nejvíce z celé republiky. |
Z posledního takzvaného velkého sčítání lidí, domů a bytů z roku 2021 lze vyčíst i další mimořádně zajímavé informace o středních Čechách a jeho obyvatelích. Odborníci totiž postupně zpracovávají data do větších podrobností, porovnávají je v delším časovém horizontu s informacemi z předchozích sčítání a získávají jedinečný pohled na regiony včetně nejmenších sídel.
Statistici nyní sledují změny více než tři dekády nazpět a právě z dlouhodobého hlediska je centrální region charakteristický setrvalým růstem počtu obyvatel. Takže zatímco v roce 1980 byl Středočeský kraj třetím nejlidnatějším, při sčítáních lidu v letech 1991 a 2001 klesl dokonce na čtvrtou pozici za Moravskoslezský kraj, Prahu a kraj Jihomoravský. Pak ale následoval strmý vzestup, protože v letech 2011 a 2021 byl už nejlidnatějším v republice.
Český mateřský jazyk vévodí Benešovsku. Uvedlo jej tam 91 ze 100 dotázaných osob.
Podobně výrazně se mění i průměrný věk Středočechů – za čtyři desetiletí stoupl o více než pět let. Postupně se zvyšoval i počet obcí, z 816 v roce 1980 na 1 144 v roce 2021.
Zajímavé je zjištění, jak jsou na tom obyvatelé kraje s náboženstvím. Obecně se Češi jeví jako národ s minimálním počtem věřících, mnozí tak nepovinnou kolonku s dotazem na víru před dvěma lety přeskočili. Nicméně 57 procent Středočechů se vyjádřilo.
Česko není ateistické, je hluboce věřící. Ale nekřesťanské, káže Max Kašparů |
„Z osob, které se přihlásily k některé církvi či náboženské společnosti, se 42,3 procenta přihlásilo k Církvi římskokatolické, příslušníci Církve československé husitské tvořili 2,7 procenta. Nadprůměrně byla v kraji zastoupena Českobratrská církev evangelická, a to třemi procenty,“ vyplývá dle ČSÚ ze sčítání. A jak už bylo v úvodu řečeno, nejvíce bezvěrců bychom v kraji našli na Rakovnicku. Naopak nejvíce věřících sečetli statistici na Benešovsku.
3 %praktikujících Středočechů se hlásí k Českobratrské církvi evangelické. |
Data ale znají odpověď i na jazykovou příslušnost. Nejvíce osob, pro něž je mateřským jazykem čeština, žije v okrese Benešov, a to 91 na 100 dotázaných. Na opačném konci je Mladoboleslavsko, kde se často objevila slovenština, polština a maďarština. „Ruštinu, vietnamštinu, angličtinu a němčinu lidé uvedli nejčastěji v okrese Praha-západ,“ upozorňují statistici.
Každý desátý pracuje na úřadě
A jak jsou na tom krajané s pracovním nasazením? V počtu ekonomicky aktivních jsou druzí po Praze. Je jich více než 758 tisíc, což je 54,2 procenta obyvatel. Téměř třetinu pracujících tvoří lidé mezi 40 a 49 lety. A další rekord zní: „V kraji je nejvíc úředníků, a to 9,2 procenta všech zaměstnaných.“
5,1 rokuO tolik vzrostl za 40 let průměrný věk v kraji. |
Poslední Sčítání lidu, domů a bytů se v Česku uskutečnilo od 27. března do 11. května 2021. Vůbec poprvé lidé nemuseli vyplňovat pouze klasické papírové archy. „Více než čtyři pětiny občanů poskytly údaje prostřednictvím elektronického formuláře přes internet,“ upozornil po vyhodnocení údajů ČSÚ.
Na doporučení OSN by se měli lidé sčítat v desetiletých cyklech. Předchozí sčítání se tak u nás konala v letech 2011, 2001, 1991 a 1980.
