Těžaři lákají žáby do staré pískovny, kde vznikla nová soustava jezer

Budou tu kuňky, čolci nebo možná i poměrně vzácná ropucha. Obojživelné nájemníky očekávají v pískovně Křenek nedaleko Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi. Těžaři pro ně přichystali prostředí, které jejich životním potřebám téměř ideálně vyhovuje.

Fotogalerie1

Ve vodách křeneckých jezírek by se mohli usídlit hlavně obojživelníci. Úspěchem by bylo přilákat i méně obvyklé druhy jako jsou třeba čolci. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Ve vytěžené a zrekultivované části pískovny vznikla tři jezera, úpravou prošlo i jejich okolí. „Kromě nejnovějšího přírůstku v podobě tůněk lze zmínit rovněž dříve realizované zatravnění, výsadbu ovocných stromů a vytvoření pláží,“ upozorňuje Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky, která provozuje hned několik velkých pískoven v kraji kolem Prahy.

Nový život v mrtvých zónách

• U Brandýsa nad Labem jsou v někdejší průmyslové lokalitě nová jezera, která by časem měly osídlit rozmanité druhy vodních živočichů, především obojživelníci.
• K tomu jsou vodní plochy zajímavé také pro ptactvo. Stejně jako strmé stěny pískovny v Křenku či v Otradovicích, které si k hnízdění vybraly vzácné břehule říční.
• Na malého opeřence, který si dělá „nory“ ve stěnách z písku či zeminy, museli před lety brát ohled v Králově Dvoře. Sídlení břehulí v březích říčky Litavky tam pozdrželo výstavbu protipovodňových zábran. Koryto mohli dělníci upravit proti velké vodě teprve poté, co město ve spolupráci s ochránci přírody hnízdiště patřičně upravilo.

Pískovna Křenek patří k nejdůležitějším zdrojům štěrkopísku v kraji. Každoročně tam vytěží přes půl milionu tun této klíčové suroviny pro české stavebnictví. Bohužel to s sebou nese také narušení původní krajiny. A právě to se těžební společnost ve spolupráci s odborníky na biotopy snaží napravit.

„Jak se česká krajina mění, přirozeně se to nemusí líbit všem živočišným druhům a někteří z nich nacházejí náhradní útočiště v našich pískovnách. Například pro břehule říční se po regulaci řek stala těžba štěrkopísku takřka životně důležitým zdrojem biotopů,“ říká mluvčí Českých štěrkopísků.

Kromě ptáků se v místech, kde už těžební stroje ukončily svou práci, zabydlují také obojživelníci. Dokládají to biologické studie zejména z jižních Čech. A nejen tam. Petr Dušek jako kuriozitu zmiňuje jednu z bývalých pískoven na severu republiky. Těžaři v ní totiž i po ukončení těžby pravidelně simulují pohyb těžební techniky, aby zachránili populaci ohrožené ropuchy krátkonohé.

Ložiska se blíží ke svému konci

Podpořit sídlení vzácných živočichů a rostlin chtějí také ve středních Čechách. „Pevně věříme, že rájem obojživelníků se díky tůňkám stane i pískovna Křenek. Ostatně rekultivovaná jezera už teď reprezentují přírodně cenné prostory,“ říká Petr Dušek.

K dispozici jich je dostatek. Podle údajů České geologické služby je totiž Středočeský kraj českým premiantem v těžbě štěrkopísků. Nicméně výhledově dojde ke změně. Analýza předpokládá, že dvě třetiny ložisek ukončí provoz do sedmi let, další nejpozději do deseti let.

Neolizujte naše žáby, žádá rezervace turisty, kteří touží po halucinacích

Na čtyři desítky tůní vybudovali v uplynulých letech Vojenské lesy a statky (VLS) České republiky v centrálních Brdech, a to přímo na území, kde do roku 2016 působila armáda. Nově jich nyní správci chráněné krajinné oblasti přidali dalších šestnáct.

Jezírka zadržují vláhu v krajině a zároveň prospívají i takzvané biodiverzitě. Každá dokončená vodní plocha se stává biotopem pro rozmanité druhy živočichů i rostlin. „Tvorba brdských tůní je součástí našeho programu Živá voda VLS, kterým se snažíme v krajině zadržet vodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro život,“ říká ředitel VLS Roman Vohradský.