Často připomínáte, že jste manažer. Nejste také i baron Prášil?
Proč myslíte?
Slibujete nepříliš reálné věci. Tvrdíte, že do roku 2030 vznikne 140 tisíc bytů. V průměru by jich mělo být 11,6 tisíce za rok. Což je těžké si představit, když před krizí se zahájila stavba nanejvýš osmi tisíc bytů ročně, teď je to kolem tří tisíc.
Což je velmi málo. Musím se ohradit proti označení baron Prášil, to je dehonestující. Vždycky jsem v byznysu dodržel to, co jsem slíbil. Zmíněných 140 tisíc bytů jsme spočítali s odborníky na bydlení. Není to lineární, nezačne se hned příští rok stavět 11 tisíc bytů. To jich bude méně, potom to poroste.
Takže počet nových bytů na rok bude ještě vyšší, než kdy byl...
Ano, ale dám vám příklad. Bratislava, která je mnohem menší město než Praha, tak měla rozestavěno 14,5 tisíce bytů. Vaše otázka jen ukazuje, že jsme si zvykli na tragicky nízký počet bytů, které se staví, a bereme ho jako něco, od čeho se máme odrážet.
Ne, mně jde o to, jak se může postavit 140 tisíc bytů do 12 let.
Nebude to tak, že by každý rok bylo stejné množství bytů, ale pokud nastartujeme bytovou výstavbu jednotlivými nástroji, k nimž se asi dostaneme, pak nakopneme růst exponenciálně. Nejdřív se mohou stavět tři tisíce bytů, pak šest, osm a potom třeba dvacet tisíc bytů ročně. Je možné postavit 140 tisíc bytů a město to unese. Jsou tu na to pozemky i dělníci. Navíc v roce 2030 nemusí být všechny tyto byty hotové, ale jen rozestavěné.
Další slib: do roku 2022 opravit všech 99 mostů ve špatném stavu. Jak to chcete stihnout, když u většiny z nich snad nejsou udělané podrobné průzkumy a připravené projekty oprav?
Není to malé číslo a stav mostů odpovídá tomu, že se o ně v minulosti nikdo nestaral. Ale nezačínáme od nuly. Některé projekty jsou už připravené, některé jsou už pokročilé.
Třeba? Ať se nebavíme neurčitě.
To vám můžu dodat z Technické správy komunikací. Bavil jsem se o tom s nimi, neříkám tady nápady, které se mi zrovna líbí. Když o něčem mluvím, jsou pro to podklady připravené institucemi, které jsou za to zodpovědné. Na kolik by to vyšlo, nevím, protože ještě nejsou projekty vysoutěžené.
Oprava mostů, 140 tisíc bytů, vize obytného Libeňského mostu – nemají megalomanské plány jen odvést pozornost od čtyřleté vlády ANO v Praze?
Ne. Já jsem vybudoval z nuly firmu miliardové hodnoty. Kdybyste mi ve dvaadvaceti řekl (dnes je Stuchlíkovi 41, pozn. red.), že postavím takovou firmu, bude to znít také megalomansky. Jde to, pokud máte kompetentní lidi a trochu štěstí.
Nedávno jste prohlásil, že „primátorka Krnáčová toho mohla za čtyři roky udělat víc“. Znamená to, že se ANO ve vedení příliš neblýsklo?
Po čtyřech letech vlády toho mohlo v Praze zůstat víc. Ale paní primátorka to neměla jednoduché. Vždy je člověk omezen v rozhodování svými koaličními partnery a na to neměla štěstí. Zelení bojkotovali projekty.
Máte v programu, že dostavíte vyhořelé křídlo Průmyslového paláce. Kdyby radní za ANO netlačili stavbu provizorního křídla za stovky milionů a zvolila se rovnou cesta repliky, tak už se možná staví. Není tohle spíše vina ANO než aktivistů?
Zmiňujete dílčí záležitost, která je podstatná jen pro Výstaviště.
Slibujete proměnit horní část Václavského náměstí. Dosud nezačala úprava ani dolní části.
Projekt je už v běhu a Václavské náměstí bude hotovo. Ale nejsem zastupitel, a proto neznám detaily.
Říkáte, že za nerozvíjení města může banda aktivistů. Za všechno ale zdá se nemohou, ne?
Nikdy nemůže nikdo za všechno. Naprostá většina staveb ale byla pochována Zelenými, případně dalšími aktivisty.
Plakáty tvrdí, že chcete Prahu bohatší. Jak toho dosáhnete?
Bohatší je slovo mnoha významů. Napadne vás v první řadě finančně, ale bohatší může být i kvalitou života. Třeba tak, že můžete metro D využívat o několik let dříve. Jde o projekt na společný podnik, který jistě není bezchybný.
Mluvíte o podniku města a společnosti Penta, jenž by měl urychlit výkup nutných pozemků pro stavbu metra D a který čelí kritice kvůli nevýhodnosti.
Je možné, že ho bude schvalovat až nové vedení města. Neznám do detailu smlouvy s Pentou. Pokud bych byl primátorem, podrobím je pečlivému zkoumání. Když ale půjdeme jinou cestou, metro D bude Pražanům sloužit o dva tři roky později, než pokud bychom šli mírně pozměněnou cestou společného podniku. Jsem přesvědčen o tom, že musíme šetřit veřejné zdroje, ale zároveň preferovat čas. Stavby musí být co nejrychleji. Když se bude věčně zpochybňovat, co už je připraveno, možná budeme mít metro D o pár set milionů levnější, ale o pět let později. To je můj největší problém s aktivisty, kteří všechno boří a chtějí začínat od začátku.
Když Sněmovnou prošel zákon o liniových stavbách, váš kolegaPatrik Nacher uvedl, že díky tomu město nemusí podnik zakládat. V něm má mít Penta nadpoloviční podíl a připadnou jí i pozemky města.
Kolem projektu je řada nepravd. Město buduje metro, díru v zemi, koleje, nástupiště, až na povrchu je doména společného podniku, že developer zastaví plochu nad stanicí. Chceme, aby cestující vyjel po eskalátorech do obchodního centra s bytovým domem, a ne, že se ocitne v polích jako v Letňanech.
Pojďme k bydlení. Jak chcete stavět v průměru 11 tisíc bytů ročně a zastavit rostoucí cenu bytů?
Musíme usnadnit výstavbu nových bytů, což znamená zkrátit dobu stavebního řízení. Odstranit nesmyslné stavební uzávěry na brownfieldech, kde mohou vzniknout celé nové čtvrti. Naopak nechceme zahušťovat sídliště. Samo město by pak mělo stavět jen doplňkově, není dobrý developer.
Máte metu, kolik má magistrát postavit ročně městských bytů?
Nemáme, protože záleží na celé řadě faktorů. Jak budou developeři schopni stavět. Naší prioritou je domluvit se s nimi, aby z každého jejich projektu byl odprodán za nákladovou cenu určitý počet bytů městu, což developeři rádi slyší. Odkoupili bychom vždy přibližně pět procent bytů. Až když by se nepovedlo dohodnout, může přijít město a samo stavět.
Společnost Central Group však vydala nedávno prohlášení, že klidně byty městu prodá, ale ne za nákladovou cenu, protože se jí to nevyplatí.
Myslím, že Central Group dělá jen marketing svým projektům.
Zástavbu brownfieldů protahuje podle kritiků i jednání města s investory o tom, jak má být čtvrť uspořádaná. Když chcete urychlit výstavbu, znamená to, že necháte developerům volnou ruku, hlavně ať staví?
Už existuje řada studií na budoucí podobu lokalit, některé jsou docela čerstvé, ne vždycky to musí být v souladu s územním plánem. Může se však vycházet z toho, co udělali developeři. Proč se neinspirovat něčím, co je hotové. Jen by mělo mít město poslední slovo.
Společně s ministerstvem pro místní rozvoj chcete pracovat na novém stavebním zákonu, který urychlí zisk stavebního povolení. Proč už to dávno nevzniklo, když ANO vedlo Prahu i ministerstvo? Kde je jistota, že s vámi to bude jiné?
Popravdě tomu také nerozumím. Nechápu to a můžu se jen domnívat, proč to tak bylo.
V Praze chcete zřídit jeden stavební úřad. Jak by fungoval a co by bylo se současnými 22 úřady?
Je několik variant řešení. Analyzovali bychom je až po volbách. Současná roztříštěnost úřadů je však problematická, každý má jiný přístup, což nepomáhá výstavbě. Developer musí na každé z městských částí fungovat jinak. Je možnost, že by byl jeden centrální úřad, který by třeba rozhodoval jen o velkých projektech. Bude nutné debatovat s městskými částmi, které se kompetencí asi vzdají nerady.
Také chcete přepracovat systém rezidentního parkování. Jak by mělo fungovat a proč nechalo ANO modré zóny v tomto volebním období rozšířit?
Naším cílem jsou dvě zóny v Praze. Jedna pro historické jádro a druhá pro zbytek Prahy. V obou zónách by platilo, že Pražané by platili podstatně méně než návštěvníci a centrum by bylo dražší. I odborníci z ČVUT nám to navrhli jako nejlepší řešení. Reálně může být celý systém upraven v roce 2020.
