Stalo se tak jen několik dní poté, co na setkání s ním v budově krajského úřadu odmítlo přijít 18 z 19 pozvaných starostů obcí, které jsou dotčeny plány na NP a postupně se formují do Svazku obcí Křivoklátska.
Hladík svůj pondělní výjezd hodnotí jako konstruktivní. S oslovenými starosty hovořil o jejich konkrétních výhradách k parku.
„Setkal jsem se na obědě v hospodě také s několika místními obyvateli. Zjistil jsem, že nemají o problematice dost informací, protože je od svých starostů nedostávají. Ukazuje se, že nejsou prioritně proti parku. S navštívenými starosty jsme se shodli, že území si vyšší ochranu zaslouží. Komunikovali jsme konkrétní záležitosti, jako jsou úpravy některých cest,“ prohlásil po schůzkách Petr Hladík. Obce si naopak dlouhodobě stěžují na nedostatek informací ze strany ministerstva.
Národní park Křivoklátsko místním nic dobrého nepřinese, říká starostka |
Nechtěné dítě
S vyhlášením NP Křivoklátsko nesouhlasí nejen představitelé a obyvatelé zdejších obcí, ale ani myslivecká sdružení. Petici proti jeho zřízení už podepsalo na 10,5 tisíce lidí. Ve stanovené lhůtě podalo do konce loňského roku své námitky vůči parku 16 obcí, jedna právnická a 26 fyzických osob. Jde celkem o 105 připomínek.
Národní park KřivoklátskoMá zabírat 116 kilometrů čtverečních, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Náklady na provoz správy by měly činit zhruba 50 milionů korun ročně. Budou se odvíjet od toho, zda se podaří jako sídlo správy parku využít nějaký objekt patřící státu. Park má mít přibližně 60 zaměstnanců. |
Podle Hladíka je část námitek a připomínek věcná, ale další vycházejí z neznalostí nebo nedostatku informací.
„Park pro místní obyvatele nic zásadního nezmění. Na celém jeho území s výjimkou nejhodnotnějších částí, takzvaných klidových území, bude možné se pohybovat, sbírat plody, houby nebo klestí. A v nich už omezení platí nyní. Změní se režim těžby a lovu zvěře,“ konstatoval Hladík s tím, že se chystá více komunikovat s občany a postupně navštívit všechny obce, kterých se park týká. Konkrétní termín ani místa dalšího výjezdu nesdělil.
Starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS) potvrdila, že při pondělní schůzce s náměstkem řešila například hospodaření v lesích, možnosti rozšíření nyní navržených cest pro cyklisty, i kudy povede hranice národního parku.
„Ministerský úředník? Škodná.“ Na Křivoklátsku se spojují proti národnímu parku |
„Nyní je přes přístupovou cestu k místním bytovkám. Lidé by tak chodili domů přes národní park. Chtěli bychom proto hranici posunout,“ uvedla jednu z připomínek Nižborských Zusková, která podle svých slov dál patří mezi odpůrce NP.
Vozová vazba obcí drží
Obce z Křivoklátska jsou zatím ve svém postoji konzistentní. „Očekáváme ze strany ministerstva písemné vypořádání všech námitek vůči parku. Do té doby je jakékoli ústní jednání nadbytečné a nic nového nepřinášející,“ zdůvodnil minulý týden starosta Bělče Lukáš Kocman (NK), proč se starostové s Petrem Hladíkem nechtěli setkat.
Představitelé některých obcí přitom přiznávají, že dalším důvodem bylo dát ministerstvu i hejtmanství, které vznik NP podporuje, důrazněji najevo, že obce nebudou „tančit podle toho, jak si jejich představitelé písknou“.
Místní nechtějí Národní park Křivoklátsko, nepřesvědčila je ani ministryně |
Starosta Broum Petr Jirka (NK) nicméně MF DNES řekl, že se jednání s ministerstvem nebrání. Včera ale na příjezd Petra Hladíka čekal na úřadu marně.
„Jen několik minut před avizovaným setkáním byla schůzka z časových důvodů ze strany ministerstva zrušena. Kvůli tomu jsem upravoval svůj program. Je to jen další důkaz toho, že tam pravá (ministerská – pozn. red.) ruka neví, co dělá levá,“ uvedl roztrpčeně Petr Jirka. Hladík ale tvrdil, že návštěvu Broum v plánu vůbec neměl.
Podle starosty Roztok Tomáše Vostatka (NK) nespočívá ochrana přírody pouze v přísném střežení. Nevidí ani jako jednoznačnou výhodu ekonomický a turistický rozvoj regionu, které by národní park mohl přinést.
