Panelová sídliště se mění. Domy jsou barevnější, obyvatel ubývá

  7:41aktualizováno  10:41
Panelová sídliště patří neodmyslitelně ke koloritu nejen středočeských měst. Vznikala od 50. let minulého století. Ač mnohé původní projekty měly promyšlený urbanistický a architektonický koncept, postupně šly do pozadí a začal tlak na počet bytů.

Část dvacetivchodového pekla, o kterém se zmiňuji i v článku. Nezateplená část má vyzděné meziokenní vložky. | foto: Marian Lipták

V rámci Středočeského kraje je nejvíce zajímavých panelových sídlišť v Kladně. Kromě tamní Sítné, Rozdělova a Kročehlav se do hledáčku badatelského týmu dostaly ještě příbramské Březové Hory, přestavba centra Mladé Boleslavi a sídliště U Tylova divadla v Kutné Hoře. Na projektu těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. 

Fotogalerie

„Známé usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa k řešení bytového problému už v roce 1958 stanovilo postavit 1 200 000 bytů do roku 1970. Tlak byl vyvíjen jak ze strany obyvatel, tak ze strany státu. Stát bohužel slíbil něco, co se nedalo splnit. Bytová nouze byla jedním z hlavních zdrojů nespokojenosti obyvatel. V době normalizace v sedmdesátých letech se už před kvalitou upřednostňovala kvantita. Až na výjimky bylo téměř jedno, jak sídliště vypadá, prosadit individuální detaily bylo těžké,“ připomněla architektka Michaela Janečková. 

Ta byla součástí dvanáctičlenného týmu historiků umění a architektury, sociologů a architektů, kteří připravili projekt Paneláci. Několik let zkoumali historii a vývoj sídlišť po celém Česku. Výsledky pak prezentovali na výstavách a ve vydaných knihách.

Lidé jsou zvyklí na komfort

Podle Michaely Janečkové se sídliště od svého vzniku do dnešní doby proměnila v několika aspektech. „Dnes v nich žije mnohem méně lidí, než zpočátku, někde až o polovinu. Lidé jsou zvyklí na větší komfort. Dříve v jednom bytě žilo čtyři až pět lidí jako rodina. Dnes tam často žijí jen dva lidé,“ vysvětlila Michaela Janečková.

Na mnoha sídlištích se proměňuje průměrný věk, protože se tam na počátku stěhovaly hlavně rodiny s dětmi. Lidé tam často žijí celý život, populace tedy stárne. Týká se to zejména mnohých sídlišť, která byla dostavěna v 70. letech.

Proslulé kladenské věžáky čeká rekonstrukce, bývaly symbolem komfortu

Další porevoluční změna na sídlištích je vizuální. „Od 90. let vnímáme takovou hysterii, výkřiky o tom, jak jsou sídliště špatná a musí se změnit. Hlavním nástrojem změny se bohužel stalo zateplování a přibarvování. Barevná – a dneska už často opršelá – změť ale na atraktivitě nepřidá,“ podotkla Janečková.

Nepříliš nápaditá architektura

„Fasády domů na jižní straně náměstí 17. listopadu prošly nedávnou rekonstrukcí, původní barevnost sice zůstala, zasvé však vzala laminátová žlutá zábradlí,“ zhodnotila Michaela Janečková.

Příbramské sídliště Březové Hory vznikalo v letech 1955 až 1960. „Projekt sídliště pro 17 tisíc obyvatel vypracoval v roce 1955 architekt Luboš Koreček,“ uvedla Michaela Janečková s tím, že nízkopodlažní zděná zástavba se zdařile umístěnými objekty občanské vybavenosti jsou příjemnou, ale nepříliš nápaditou architekturou. Podle ní díky značnému zahuštění nedochází až na výjimky k dostavbám mezi bloky nebo nástavbám, velká část domů je v původním stavu.

Kladenské sídliště Rozdělov vznikalo v letech 1946 až 1959. Historička architektury Vendula Hnídková dokládá na architektonicky i typově bohatém příkladu vývoj bytové dělnické výstavby plánované a budované hned po 2. světové válce.

„Z hlediska památkové ochrany tvoří v rámci České republiky naprosté unikum, neboť soubor věžových obytných domů nese status kulturní památky. V tomto případě lze přemýšlet o prohlášení ochranného pásma, které by zamezilo nevhodným úpravám ostatních objektů, které tvoří s věžovými domy jeden celek,“ píše v knize Paneláci Vendula Hnídková.

Autorský a netypizovaný projekt

K novějším patří přestavba středu města Mladá Boleslav v letech 1960 až 1967. Bylo potřeba zajistit nové bydlení pro zaměstnance automobilky, a proto byla zahájena rozsáhlá bytová výstavba spojená s modernizací města. Nová zástavba vyrostla vedle staré a vzniklo sídliště Třída Lidových milicí, dnes náměstí Republiky.

Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

„Mladá Boleslav se kontextu výstavby panelových sídlišť vymyká skoro ve všem. Jedná se o ryze autorský, architektonicky řešený a nikoliv typizovaný projekt. Realizace navíc proběhla nebývalou rychlostí a nové domy nabídly obyvatelům na svou dobu vysoký standard bydlení i života, a to zejména vybaveností a napojením na starší infrastrukturu města,“ vysvětlila v knize Paneláci Eva Novotná.

Upozornila i na výjimečnou propagaci nové výstavby a zájem zahraniční odborné i laické veřejnosti. Mladou Boleslav navštívili například účastníci pražského semináře o zprůmyslnění stavebnictví pořádaného Evropskou hospodářskou komisí OSN a hodnotili ji jako nejlepší ukázku nové bytové výstavby v Československu.

Dnešní podoba už však zahraniční odborníky nepřiláká. „Na náměstí Republiky můžeme pozorovat typický jev devadesátých let, nástavbu ‚mansardového‘ patra a zde navíc ‚rytmizaci‘ dlouhého průčelí trojúhelnými štíty ve stylu pseudopostmoderny. Jedná se o velmi ilustrativní příklad nevydařené ‚humanizace‘ panelového domu, která v tomto případě ovlivnila vzhled celého tohoto náměstí,“ dodala Eva Novotná.

Autor:
  • Nejčtenější

Při střetu autobusu a náklaďáku zemřela učitelka, jedenáct lidí se zranilo

U Nové Vsi na Mělnicku narazil do nákladního auta autobus, v němž zemřela jedna žena. Řidič autobusu je vážně zraněný....

Praze za dva a půl roku dojdou registrační značky pro auta, vyčerpá čísla

Pražský magistrát vyčerpá zhruba do dvou a půl roku všechny možné kombinace registračních značek na osobní vozidla....

Pražské zázemí Kellnerovou nadchlo: Ale je to pro mě těžké a smutné

Stejně jako loni měla být ozdobou parkurového svátku, který zavítal do Česka. Jenže vinou květnové zlomeniny stehenní...

Pražský okruh blokovala tragická nehoda kamionů, jeden hořel

Dopolední provoz na Pražském okruhu u Jesenice zastavila nehoda tří kamionů. Jednomu po střetu shořel náklad. Nehodu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vražda kvůli domu: těla zmizelých manželů našla policie v nádrži Švihov

Policisté v nádrži Švihov, známé také jako Želivka, nalezli těla pohřešovaného partnerského páru z Prahy. Potvrdila to...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Vražda kvůli domu: těla zmizelých manželů našla policie v nádrži Švihov

Policisté v nádrži Švihov, známé také jako Želivka, nalezli těla pohřešovaného partnerského páru z Prahy. Potvrdila to...

Metro D může dostat vlaky bez strojvůdce, ministerstvo schválilo vyhlášku

Na připravované pražské lince metra D budou moci jezdit automatizované vlaky bez strojvůdce. Zajišťuje to návrh...

Policisté chtějí v Praze otestovat automatické rozpoznávání obličejů

Vedení pražské policie požádalo magistrát, aby aktivoval na šesti místech v hlavním městě automatické rozpoznávání...

Krásné půdní byty v Praze a Brně. Kupte si nádherné výhledy do okolí

Střešní a půdní byty i mezonety v Praze a Brně mají až 300 metrů čtverečních, ale na prodej je i menší o rozměru 77...

Najdete na iDNES.cz