„Odmítla (Lehmannová) totiž odsoudit a distancovat se od kvalifikované odborné práce a jejího autora, zaměstnance Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla jen proto, že jím zjištěné poznatky nezapadají do černobílé interpretace dějin Lidic,“ uvedli zaměstnanci o odchodu ředitelky.
„Jakkoli chápeme bolest, kterou bádání přineslo, jsme povinni bránit se nařčení, že se jedná o dehonestaci lidických žen a dětí,“ prohlásili.
Součástí Kynclovy práce je informace, že jedna z lidických žen - matka jednoho z přeživších lidických dětí - krátce před tragédií udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž o tomto zjištění vysílala loni v červnu také Česká televize a vystoupila v ní i Lehmannová.
„Budeme samozřejmě zvažovat, jakým způsobem paní Mikešovou připomenout. Bydlela v Lidicích po nějakou dobu, a ten její příběh vlastně končí zhruba ve stejnou dobu, jako končí příběh lidických obyvatel a samotné obce Lidice, to znamená v roce 1942,“ řekla v reportáži Lehmannová.
Několik lidických přeživších ale vyjádřilo s obsahem reportáže nesouhlas a později se obrátilo mimo jiné na ministerstvo kultury a oznámilo ukončení spolupráce s památníkem.
„Můj postoj v celé téhleté věci, který nebyl, ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu, vnímali bohužel jako nepřátelský,“ konstatovala v úterý Lehmannová.
Ředitelka si mohla vybrat: odstoupit, nebo být odvolána
Ministr kultur Lubomír Zaorálek Lehmannové na pondělní schůzce nabídl, aby post sama opustila.
Památník LidicePamátník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. |
„Lidé, kteří lidickou tragedii přežili, už loni oznámili, že přerušují s památníkem spolupráci. Stěžovali si, že podle jejich názoru k ním není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné,“ konstatoval Zaorálek.
Lehmannové tenkrát podle svých slov řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl.
„Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musí narovnat,“ uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo.
„Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná,“ dodal.
Památník čelí dlouhodobé štvavé kampani, říkají zaměstnanci
Lehmanová v úterý skutečně rezignovala. Jako důvod uvedla, že nemá Zaorálkovu důvěru. „Na svou práci v památníku jsem hrdá,“ dodala s tím, že jí ministr dal na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána.
Zaměstnanci tvrdí, že z dvanácti dosud žijících svědků lidické tragédie jich několik jasně podpořilo právě lidický památník i s odstupující ředitelkou, například poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková. Památník podle ní funguje dobře, důstojně a se vší odpovědností. Reportáž České televize byla podle Skleničkové nevhodně načasovaná a ředitelka v ní vystoupila neutrálně.
„My, zaměstnanci Památníku Lidice, nechceme mlčet a přihlížet tomu, jak je role vědeckých a paměťových institucí relativizována, jak je historie a věda politizována a jak se pod tlakem určité skupiny lidí vytváří ‚historie na přání‘,“ uvedli pracovníci instituce v prohlášení.
Podle nich vedou proti památníku a jeho ředitelce dlouhodobou štvavou kampaň starostka Lidic a oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu.
Starostka Lidic Zaorálkovi poděkovala
Starostka Lidic Veronika Kellerová v prohlášení podepsaném „zastupitelé Lidic“ Zaorálkovi poděkovala, že přispěl k nápravě křivd na obětech lidické tragédie.
„Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl,“ uvádí se v prohlášení.
Zaorálek chce co nejdříve vypsat výběrové řízení na nového ředitele památníku.
„A najít někoho, kdo má nejen schopnost rozumět faktům a historii, ale také lidem,“ uvedl. Dodal, že se nechce plést do debaty historiků. „Jde mi o to, jak vystupuje památník, nejde mi o zkoumání odborných věcí,“ dodal.
Instituci dočasně povede statutární zástupkyně ředitelky, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová.
