„Úroveň oxidu dusičitého (NO2) ve všech oblastech regionu hlavního města Prahy, kde byly rozmístěny měřicí přístroje, překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se znečištění,“ uvádí předseda Senzoru vzduchu Michael Lažan.
Limity WHO jsou velice přísné, za hraniční považují už roční průměr 10 mikrogramů na metr krychlový. Ten nesplnilo ani jedno z dvaceti míst. Oproti tomu do českého zákonného limitu 40 mikrogramů se vešlo alespoň šest stanovišť.
Centra měst jsou zamořená toxickými plyny. Experti doporučují omezit auta |
Dopravní stoka
Nejhůře ze všech dopadla Plzeňská ulice v Praze 5. Organizace na stanovišti mezi sjezdem z Městského okruhu a Bertramkou totiž naměřila průměrně 56,3 mikrogramu.
„Již z pouhého optického posouzení vzorkovače každý měsíc bylo vždy patrné, že se jedná o jednu z dopravně nejzatíženějších lokalit. Úzkým uličním kaňonem s budovami po obou stranách zde do mírného kopce stoupá 17 tisíc vozidel za 24 hodin,“ popisuje organizace v analýze.
O Plzeňské ulici se starosta páté městské části Jaroslav Pašmik (Praha 5 sobě) už v minulosti vyjádřil jako o dopravní stoce. Jeho strana do loňských komunálních voleb vstupovala mimo jiné s tím, že bude usilovat o proměnu této části Prahy 5 v moderní městský bulvár.
Vytížená I. P. Pavlova
Průměrné roční hodnoty NO2(v mikrogramech/m3)
Zdroj: Senzor vzduchu |
Hned za Plzeňskou je I. P. Pavlova v Praze 2, tam naměřili 53,7 mikrogramu. „I. P. Pavlova je nejzatíženější křižovatka v Praze, a to jak pro chodce, tak MHD i automobilovou dopravu. A k tomu se nachází v samotném centru města. Změna je v tomto případě mimořádně těžká, dokud přes křižovatku stále vede tranzitní doprava. A to nejen ta přes magistrálu, ale také mezi oběma břehy Vltavy,“ konstatovala v rozhovoru pro MF DNES starostka Prahy 2 a náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Od 15. května minimálně do konce prázdnin bude navíc probíhat druhá fáze rekonstrukce Barrandovského mostu a I. P. Pavlova bude jedno z míst, která budou řidiči volit pro objížďku mostu.
Vůbec nejvyšší měsíční hodnoty organizace zaznamenala v místě křížení Radlické a Klicperovy ulice v Praze 5, a to 59,3 mikrogramu v květnu loňského roku. Celoročně se toto stanoviště umístilo hned na třetím místě.
„Nejlépe“ při měření dopadla křižovatka Argentinské s Dělnickou v Holešovicích s ročním průměrem 30,7 mikrogramu. O malinko vyšší hodnoty vykázala Balabenka v Praze 9.
V Bruselu to šlo
Se svým výzkumem Senzor vzduchu poukázal na absenci nízkoemisních zón a mýtného. Podobné zóny například na začátku ledna 2018 zavedl Brusel a do centra města tak nesmějí starší dieselová auta.
Nejrizikovější křižovatka je na I. P. Pavlova v Praze, příčinou je nepozornost |
„Pro zavedení nízkoemisní zóny nemá město zmocnění v zákoně. Je to nicméně jedna z podmínek EIA (posuzování vlivů na životní prostředí - pozn. red.) městského okruhu, takže tuto otázku bude nutné řešit. Do té doby provádíme jednotlivá konkrétní opatření směřující obdobným směrem,“ sděluje náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Budeme dýchat špinavý vzduch. Meteorolog o důsledcích návratu k tuhým palivům |
Jako příklady opatření Hřib uvádí výsadbu stromů, nákup elektrobusů, přechod na bioplyn či vodík nebo výstavbu nových kolejových tratí.
Z Městského okruhu zbývá dostavět desetikilometrový úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Jižní spojkou, který povede primárně skrz tunely. Praha už loni v září odevzdala dokumentaci pro územní rozhodnutí, která zabrala dvanáct krabic. Stavět by se mohlo začít zhruba do pěti let s tím, že výstavba zabere přibližně deset let. Město má tak ještě dost času vyjednat od státu spolufinancování tohoto obřího projektu.
