Přečerpávací elektrárna má fungovat podobně jako nádrže Dlouhé stráně v Jeseníkách. „Dvě ze čtyř turbosoustrojí na Orlíku by byly přestavěny na reverzní turbíny a mohly by v časech přebytku energie v síti případně při záporných cenách elektřiny na burze využívat část vodní kapacity Kamýku a ukládat vodu na pozdější použití v Orlíku,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier.
Dvě reverzní Francisovy turbíny by podle něj umožňovaly zpětný chod, to znamená čerpadlový režim z Kamýku do Orlíku.
Tajemství přehrad: Orlík má spousty funkcí, při povodních nezklamal |
Podle Schreiera je záměr starší deseti let a první kroky se v něm již udělaly. Mluvčí podotkl, že při transformaci české energetiky je potřeba uvažovat o akumulačních kapacitách a flexibilních zdrojích, které umožňují dorovnávat a stabilizovat výkon v soustavě.
Orlík je největší českou vodní elektrárnou, spolu s elektrárnou Kamýk začal na plný výkon fungovat v roce 1962. Obě patří mezi mladší vodní elektrárny Vltavské kaskády. Později vznikly elektrárny Hněvkovice a Kořensko, obě v roce 1992.
Zatímco Orlík dodává elektřinu v časech odběrových špiček, kdy stoupá spotřeba, níže ležící Kamýk slouží hlavně jako vyrovnávací elektrárna eliminující kolísání hladiny Vltavy.
Orlík se pyšní také rekordních 91 metrů vysokou hrází nad elektrárnou, přehrada zadržující 720 milionů metrů krychlových vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř nynějších turbín je pak vysoká 27 metrů.
