„Z důvodů pro mě těžko pochopitelných zůstávají jména těch, kdo zahynuli v letech 1968 a 1969, v podstatě v anonymitě. Památník považuju za první krok k ukončení ostudného mlčení,“ sdělil Sozanský a vyzval k udělení státních vyznamenání in memoriam těmto obětem.
Architektem dočasně umístěného památníku, který je ve veřejném prostoru vystavený poprvé, je Josef Pleskot. Akci doprovodil vlastní hudbou kytarista Michal Pavlíček. Slavnostnímu odhalení přihlíželo několik stovek lidí. V září by se na Kampě měly objevit naučné panely, na kterých Vojenský historický ústav představí dobové fotografie a texty.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ve dnech kolem 19. až 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální.
Podle nejnovějších poznatků historiků během protestů zahynulo celkem sedm lidí - kromě pěti zastřelených ještě žena na skútru při srážce s obrněným transportérem u Prahy a neznámý voják. Na potlačení nepokojů bylo celkem nasazeno kromě jednotek VB a oddílů ministerstva vnitra i na 20 000 vojáků a 27.000 příslušníků milicí. Celkově bylo zadrženo asi 2 400 lidí.
S Ruskem by nám lépe nebylo, neliší se od Sovětského svazu, vzpomněl Pavel okupaci |
Krvavé zásahy legalizovalo Federální shromáždění již 22. srpna tzv. pendrekovým zákonem, který platil do 31. prosince 1969 a umožnil zadržet zatčené až 21 dní, zvýšit trestní sazby, vyhazovat lidi z práce a studenty ze škol. Represivní opatření podepsali všichni nejvyšší činitelé, i tehdejší předseda parlamentu Alexander Dubček, jehož jméno demonstrující v srpnu paradoxně nejčastěji skandovali.
„Události kolem prvního výročí srpna 1968 lze označit za „dny hanby“. Nejen pro samotnou skutečnost okupace, ale také pro zradu mnohých politických představitelů na vlastních občanech,“ uvedl Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Byla to nejkrvavější událost srpna 1968. Proč šlo okupantům o rozhlas tak moc |
Malíř a sochař Sozanský se ve svém díle zaměřuje na člověka v mezních situacích, ve válce či v totalitních režimech. Na uměleckou scénu vstoupil v polovině 70. let, první výstavu měl v roce 1976 v Terezíně, jež je pro něj dodnes mementem násilí, zvůle a nesvobody. K jeho významným dílům patří Památník obětem komunismu, Lágr Vojna u Příbrami či Památník politických vězňů ve Valdicích. Sousoší s názvem 68/69 vytvořil z vlastních prostředků.
