Na schůdkách pod oltářem sedí za obrazovkou počítače muž. "Můžeme," dává dalším dvěma znamení, že je teď řada na nich.
Od jedné ze značek nakreslených křídou na podlaze kostela svatého Jana Nepomuckého v Tetíně pak směrem k protější stěně roztlačí oranžový vozík, takzvaný georadar. "Konec," hlásí jeden z mužů, když dojede k druhé značce.
Tým geofyziků prohledával kostel. "Právě zde je podle legendy původní místo hrobu svaté Ludmily. Už v 19. století, kdy se Tetín stal takovým symbolem národního obrození, sem chodili archeologové a historici a začali bádat.
Ale za tu dobu nikoho nenapadlo kopnout přímo v kostele a podívat se, co se skrývá pod ním," vypráví místní obyvatel, jeskyňář a víkendový průvodce po tetínských sakrálních památkách Ladislav Pecka.
A tak geofyzikové z firem Arcadis a Inset až teď, po dvou stech letech, připravují půdu pro novodobé pátrání po Ludmilině hrobce. O tom, že by se v nejstarším ze tří tetínských kostelů její hrob skutečně nacházel, však Pecka stoprocentně přesvědčen není.
I záporný výsledek bude výsledkem
Ostatky svaté Ludmily z něj totiž v roce 925 nechal do baziliky svatého Jiří na Pražském hradě převézt její vnuk kníže Václav a tam jsou dodnes. Tetínský kostel byl pak navíc přestavován a opravován, takže i kdyby tam Ludmila byla skutečně pochována, mohla být její hrobka už dávno zasypaná.
Život svaté LudmilyPatronka babiček či matek a první česká světice se narodila v roce 860. V mládí byla vychovávána jako pohanka. Později stejně jako její manžel Bořivoj I. přijala i ona křesťanskou víru, kterou pak horlivě praktikovala. V křesťanství vychovávala své dva syny Spytihněva a Vratislava i vnuka Václava. Po smrti Vratislava se usadila na vdovském sídle Tetín, kde byla podle legendy v roce 921 najatými vrahy Tunnou a Gomonem uškrcena. |
"Uvidíme, jak to dopadne. V tomto případě je ale i záporný výsledek výsledkem. Třeba výzkum ukáže základy starší stavby, současný kostel svatého Jana Nepomuckého totiž pochází až z třináctého století," doufá Pecka.
Měření odborníkům zabralo celý den. Ony křídové značky naznačovaly takzvanou profilovou síť. Po ní odborníci jezdili georadarem nejdřív napříč lodí, pak podélně.
"Z měření pak vznikne mapa s hloubkovými údaji, kam zakreslím například i objekty, které by mohly být z archeologického hlediska zajímavé. Jde ale o nepřímou metodu výzkumu, tudíž z výsledků jen usuzujeme, o co by se mohlo jednat.
Archeologové tak sice už budou vědět, v jakém rohu udělat sondu, ale jestli se do dalšího výzkumu skutečně pustí, záleží jen na nich," vysvětluje geofyzik Jiří Nedvěd.
Geofyzici zahájili první fázi průzkumu. Její výsledky naznačí, zda vůbec má smysl pátrat dál. "Smyslem tohoto měření je zjistit, co se skrývá pod podlahou. Zajímají nás krypty, sklepení, rýhy, ale i kovové předměty. Zkrátka vše, co by mohlo být archeologicky zajímavé," vysvětluje geofyzik Jiří Nedvěd.
Pokud průzkum něco odhalí, přijedou na místo archeologové se sondami. Výsledky první fáze budou ale známy až za několik týdnů.
