náhledy
Hlavní město Praha nemůže počítat s třímiliardovou dotací na opravu Ústřední čistírny odpadních vod. Modernizace a dostavba čistírny je tak ohrožena. Přitom právě sem se stéká 95 % výkalů a splašků z celé Prahy. O zbytek se stará 21 lokálních čistíren na periferii.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kdyby se nám podařilo označit na vstupu jedinou kapku, potkali bychom ji na opačném konci čistírny za osm hodin.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Čistírna je totiž průtoková, nic se nikde nehromadí, voda jí stále protéká. Když prší, tak rychleji, když je sucho, pomaleji.
Autor: Petr Topič, MAFRA
První krok, který tekutinu čeká, je zvednout se o několik metrů. To aby voda projela celou čistírnou samospádem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stará se o to čtrnáct čerpadel. Jejich výkon se pohybuje od 400 do 1 600 litrů za sekundu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jak si čistírna stojí co do kvality vyčištěné vody? Vyhovuje čtyřem z pěti sledovaných kategorií. Jen množství dusíku na výstupu překračuje stanovené limity. Na okraj, pitnou vodu tady ze splašků nevyrábějí (mít dost peněz, tak by to prý šlo), ani nečistí vodu z Vltavy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Starají se jen o vodu, která sem přiteče kanalizací. Podle statistik za rok 2010 to bylo 341 258 kubíků denně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V den, kdy tato reportáž vznikala, přitékalo do čistírny 4 000 litrů splašků za sekundu. Což je průměr. Závod ale pojme jednou tolik, maximum je na 8,2 kubíku za sekundu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Čištění se dá rozdělit do dvou fází. Mechanické a biologické. Úplně nejdřív se ze splašků odstraní tuhé částice. Tedy ty velké, jako štěrk a písek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pak voda putuje potrubím (ukrytým pod povrchem) na takzvaná česla. Představte si je jako pohyblivý cedník, kde se zachytí většina předmětů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Co zůstane na česlech, putuje po pásech až do kontejnerů, většina nečistot (menší než tří milimetry) však ve vodě zůstala.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Voda proteče do odkalovací nádrže, kde se nečistoty usazují na dně. Odtud po okrajích přepadá mechanicky očištěná voda, která dál teče do biologické čistírny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Do vody se vstříkne biologický kal, to je ta hnědá hmota, kterou není radno polykat. Je totiž plná mikroorganismů, které z vody většinu nečistot "vyžerou".
Autor: Petr Topič, MAFRA
Aby ty potvory pořádně žraly, musí být voda pořádně prokysličená.
Autor: Petr Topič, MAFRA
To nejsou játrové knedlíčky z velkovýrobny. Takto se na hladině vysrážel tuk, který byl ve vodě rozpuštěný.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Voda pak putuje do tzv. dosazovacích nádrží, kde se odloučí zbytek nečistot a přes okraje přepadá něco...
Autor: Petr Topič, MAFRA
... co už se dá nazvat vodou.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jak už bylo řečeno, kapce vody to trvalo osm hodin a právě opustila Císařský ostrov. Možná to tak nevypadá, ale voda, která vytéká z čistírny, je čistší než ta vltavská. Ta je totiž kvůli kalu nahnědlá. Jedinou vadou na kráse jsou zbytky saponátů, které pění.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Takto to celé vypadá pěkně na jednom místě, tj. na velíně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Čistírna je ze 75 % energeticky soběstačná. Jak to? Zatím co kapka vody tady stráví osm hodin, kaly tu pobydou trochu déle.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jakmile se usadí, putují do vyhnívacích nádrží, kde se o ně postarají anaerobní bakterie.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výsledkem jejich práce je voda...
Autor: Petr Topič, MAFRA
... ale hlavně metan. Jeho spalováním ve speciálních motorech z něj čistírna získá tepelnou a elektrickou energii, kterou pokrývá většinu potřeb provozu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zbytek z už odstředěných kalů najde využití v průmyslovém kompostu. Denně ho tady vyprodukují 200 tun.
Autor: Petr Topič, MAFRA