náhledy
V sobotu se v Praze konal 21. ročník Karlínského masopustu. Průvod plný rozmanitých masek vyšel hodinu po poledni z Kaizlových sadů. Na Karlínském náměstí byl pak pro všechny připraven bohatý program.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na Karlínském náměstí byly otevřeny stánky s masopustními pochoutkami, či například s dětskými balónky, které k takovéto akci také již neodmyslitelně patří.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na místě nechyběly ani zabijačkové speciality nebo sladké i slané koláče.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Take program pro děti byl nabitý. Mohly se project na koňském povoze, zhlédnout divadelní pohádku nebo vystoupení kouzelníka.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na místě se sešlo spoustu masek, včetně těch tradičních, i po ty méně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V masopustním průvodu nechyběl medvěd, vodník či kostlivec.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Masopustem se sice většinou rozumí třídenní hýření, předcházející čtyřiceti dnům půstu před Velikonocemi, ale v širším pojetí jde o období od svátků Tří králů do Popeleční středy, která vyznačuje začátek jarního půstu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Datum Popeleční středy určíme, pokud od pondělí toho týdne, v němž začínají Velikonoce, odečteme čtyřicet dní. Posledním dnem, kdy lidé mohli hodovat, bylo úterý Popeleční středě předcházející – a pak už „maso pusť“!
Autor: Petr Topič, MAFRA
Slovo „mjasopust“ je doloženo již ve velkomoravských pramenech z devátého století. Jiné kroniky uvádějí, že si na masopustní slávu potrpěl už druhý český král z rodu Přemyslovců Vladislav II. Ten prý pořádal ve svých palácích třídenní hodokvas, při němž zval měšťany k bohatě prostřeným stolům.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Masopustní obyčeje jsou soustavně zaznamenávány od devatenáctého století, a to v mnoha regionálních modifikacích. Ve městech i na vesnicích neznamenal masopust jen období tanečních rejů a obchůzek maškar, byl rovněž dobrým důvodem pro oblíbená společenská setkávání rodin a přátel, při kterých často nescházely zabijačky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Masopustní dny bývaly i vhodnou dobou pro námluvy a pořádání svateb, k nimž patřily i různé iniciační projevy, například rituál přijímání nevěsty mezi vdané ženy. Když se však na vesnici v době masopustu neuskutečnila žádná svatba, mluvilo se o „jalovém masopustu“. A dívky, které zůstaly i po masopustu svobodné, bývaly dokonce terčem posměchu a narážek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
K posledním dnům masopustu se v některých krajích vztahoval i zákaz pracovních aktivit. Muži měli zanechat svých povinností na poli či v dílně a jen a jen odpočívat. A samozřejmě hodovat.
Autor: Petr Topič, MAFRA