Dotčené obce zaslaly středočeské hejtmance otevřený dopis, ve kterém vyjadřují svůj nesouhlas. Podle krajského radního pro dopravu Petra Boreckého (STAN) jsou ale trolejbusy jediným schůdným řešením, které je financovatelné.
„Téměř dva roky se všemi možnými způsoby ohrazujeme proti tomuto nesmyslnému záměru zadrátovat naše obce. Naše dosavadní snahy, záporná stanoviska zastupitelstev našich obcí, dopisy, maily, racionální argumenty a pokusy o konstruktivní schůzky zatím zůstávají téměř bez odezvy,“ řekla místostarostka obce Veleň Radka Matějková. Obce plán kraje nazývají jako „trolejbusy do polí“.
V projektu se aktuálně bude řešit vliv na životní prostředí (EIA). Zástupci obcí upozorňují na to, že zpracované oznámení EIA je nedostatečné.
„Chystaný záměr je absolutně nekonkrétní jak po technické stránce, tak po stránce realizační. Nedozvíte se z něj navíc vůbec nic o dopadech na život obcí a jejich občanů,“ řekl starosta obce Mratín Jiří Falek.
Podle starosty obce Sluhy Petra Moudrého ze záměru EIA vyplývá, že v obcích se mají umístit 8,5 až 10,5 metru vysoké sloupy s trolejemi po celé šíři vozovky a rozmístěné 30 metrů od sebe.
„Nejen, že tím zničí vše, co jsme léta my i naši předkové budovali, a to co vytváří vzhled našich obcí, ale ohrozí tím i naše životní prostředí a zkomplikuje život všech obyvatel,“ uvedl starosta Veleně Jiří Kazda. V Kostelci nad Labem má na náměstí vzniknout dobíjecí stanice. Ta by podle vedení města narušila historické jádro města a památkovou rezervaci.
Naplnění evropských směrnic
Zavedení parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s hybridním pohonem, je ale podle kraje jediným schůdným řešením. „S obcemi jednáme. Na konci června bylo velké jednání se starosty obcí, kde jsme jim vysvětlovali, proč ten projekt vzniká,“ řekl ČTK Borecký. V roce 2025 začne podle něj v České republice platit bezemisní směrnice Evropské unie. „My ji nějakým způsobem musíme naplnit. Trolejbusy jsou jedna z cest, jak tuto směrnici naplnit,“ řekl Borecký.
Kraj si nechal zpracovat analýzu od dopravní fakulty ČVUT, v třicetiletém horizontu se jako nejrozumnější řešení jeví parciální trolejbusy. Analýza porovnávala také provoz bateriových autobusů v kombinaci s naftovými a vodíkovými autobusy. „Parciální trolejbusy z toho vzešly jako nejekonomičtější řešení,“ řekl Borecký. Zatímco u naftových autobusů vyjde jeden kilometr v nákladech zhruba na 40 až 50 korun, u elektrobusů je to 80 až 100 korun a u vodíkového autobusu 140 až 150 korun na jeden kilometr.
Troleje jen na zastávkách
Kraj o odporu obcí ví. „Zčásti je to pochopitelné, kdy obce nebo město investovaly nemálo peněz do toho, aby zkultivovaly veřejné prostranství a dostaly dráty pod zem. A teď logicky nechtějí zadrátovávat obce,“ řekl Borecký. Projektanti tak podle něj musí v rámci řízení EIA navrhnout řešení, které bude akceptovatelné i pro obce. Troleje podle Boreckého nepovedou přes celé obce, budou spíše v místech zastávek.
„Pokud projekt trolejbusů spadne pod stůl, tak potom se pohybujeme v projektech, které jsou výrazně nákladnější a bude to znamenat i větší dopad na rozpočty měst a obcí. A může to znamenat v konečném důsledku i omezování veřejné dopravy, protože to nebude ufinancovatelné,“ řekl Borecký. Investiční a provozní náklady dvou trolejbusových linek v třicetiletém horizontu vycházejí podle Boreckého na zhruba 4,7 miliardy korun. „Což jsou obrovské peníze,“ řekl Borecký. Kromě linky 377 plánuje kraj zavést trolejbusy také na lince číslo 375 z pražské Harfy do Brandýsa nad Labem.
Trolejbusy by mohly z Prahy do Středočeského kraje jezdit v roce 2025. Obě vybrané linky jsou technicky realizovatelné a na základě předpokládaných parametrů jsou i ekonomicky efektivní. Středočeský kraj by chtěl výstavbu financovat ze 70 až 85 procent z dotací. Náklady se u linky 375 očekávají kolem 700 milionů, u linky 377 to má být asi 478 milionů. Kdyby kraj získal sedmdesátiprocentní dotaci, náklady na vybudování obou trolejbusových linek by pro něj činily 177 milionů.
Dopravní podnik testoval v Praze bateriový trolejbus:
24. září 2019 |
