„Řada městských částí dala výtku, že bez vnějšího okruhu jsou pro ně nízkoemisní zóny neakceptovatelné,“ řekl v pondělí náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Nesouhlas podle něj vyjádřila zhruba třetina radnic, mezi nimi například Praha 9 a Praha 14.
„Nemáme nic proti zavedení nízkoemisních zón jako takových. Nechceme ale, aby šlo o opatření, které by mělo nahradit deficit okruhu. Ten je třeba dobudovat,“ vysvětluje postoj deváté městské části tamní radní pro dopravu Tomáš Holeček (ODS).
Převážná část radnic má obavy, že po zavedení zón se na jejich území vytvoří objízdné trasy.
Vedení metropole chtělo původně vyhlášku o zřízení zón schválit tak, aby vstoupila v platnost 1. ledna 2016. V praxi by nařízení začalo fungovat o rok později, tedy v lednu 2017.
Co chybí Městskému a Pražskému okruhu
To se ale nestane. Magistrát sice práce na novém předpisu nezastaví, jeho uvedení do praxe však podmíní právě zprovozněním Pražského okruhu. To ve zkratce znamená, že se léta plánovaný projekt odkládá na neurčito. Dostavba vnějšího okruhu kolem města se nehýbá z místa.
Pražský okruh je stále v nedohlednu
Dosud se státu, který má stavbu na starosti, nepodařilo skrze Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájit práce ani na jedné ze dvou chybějících částí.
Na jihovýchodě se jedná o úsek mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, na severu o delší úsek od Ruzyně přes Suchdol do Satalic. Přestože se okruh nemá budovat v centru metropole, nýbrž v polích na okraji hlavního města, obyvatelé Běchovic a Suchdola, kteří v blízkosti bydlí, jsou zásadně proti a zahájení stavby blokují.
Zásadní slovo bude mít nyní ministerstvo životního prostředí. To aktuálně zvažuje, zda je v případě úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi platná dokumentace EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Pokud ministerstvo rozhodne kladně, může teoreticky ŘSD zahájit stavbu další části okruhu do pěti let. Jinak bude muset ŘSD opět žádat o vydání EIA. V takovém případě stavba začne podle odhadů nejdříve v roce 2025. Ještě komplikovanější je situace v severní části hlavního města. Výstavbu okruhu z Ruzyně do Satalic zastavily soudní žaloby.
Zda bude mít stávající projekt nízkoemisních zón po dokončení Pražského okruhu ještě vůbec smysl, není vůbec jisté. Pokud ŘSD neobdrží schválené stanovisko k EIA od ministerstva životního prostředí, vnější okruh nebude pravděpodobně dokončen ani před rokem 2030. Stávající projekt nízkoemisních zón přitom počítá s tím, že zakáže vjezd do oblasti Prahy, ohraničené přibližně vnitřním okruhem města, benzinovým vozům vyrobeným před rokem 1993 a dieselovým motorům vyrobeným před rokem 2001.
Nízkoemisní zóny už jen jako sci-fi
„Podle nás je toto opatření už nyní velmi mírné a vzhledem k průměrnému stáří aut v Praze by se dotklo jen malého množství vozů,“ dodává Holeček. Stáří průměrného osobního automobilu se v Praze pohybuje okolo dvanácti let.
Podle Dolínka však bude v době, kdy se město rozhodne uvést zóny do chodu, snadné vyhlášku přizpůsobit aktuální situaci.
Vlastní uvedení zón do praxe by nemělo být pro silničáře náročné. Před vjezdem do nízkoemisní oblasti umístí několik desítek dopravních značek.
Řidiči, jejichž auta budou splňovat ekologickou normu, si pak budou muset nalepit na svůj vůz barevnou plaketu. Kdo toto nařízení poruší, tomu bude hrozit až dvoutisícová pokuta od strážníků či policistů. Podle dosavadních plánů město počítalo s výjimkami, které měli dostat například rezidenti.
