Nezaměstnanost na sklonku uplynulého roku dosáhla úrovně 3,58 procenta, což je nejvyšší hodnota k datu 31. prosince od roku 2015. Je to i nejvyšší měsíční úroveň zaznamenaná od dubna 2021.
Počet uchazečů o zaměstnání meziročně výrazně vzrostl přibližně o pětinu. Vyplývá to z analýzy Nezaměstnanost v Praze v roce 2025 – dlouhodobé a mezikrajské srovnání a struktura uchazečů o práci, kterou nedávno vydal Český statistický úřad (ČSÚ) a dalších studií.
Nezaměstnaných lidí v Česku rychle přibývá. Pravidla hry na trhu práce se mění |
„Oproti roku 2019, kdy bylo v Praze evidováno nejméně uchazečů za posledních 10 let, se počet uchazečů v závěru roku 2025 zvýšil o 17 821, tedy o 99,3 procenta, “ uvedl Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
Rozhoduje vzdělání
Oproti konci „covidového“ roku 2020 je současný počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 11,4 procenta. Nadpoloviční podíl z nich představují ženy. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání činil na konci roku 2025 v Praze 41,9 let. Nejvíce zájemců o práci se nachází ve věkové skupině 40–49 roků, která tvořila takřka 24 procent.
Výraznou skupinu představovali lidé jen se základním vzděláním, s výučním listem a maturitou bez vyučení. „Strukturou uchazečů o zaměstnání se Praha odlišuje zejména vyšším podílem žen a vysokoškolsky vzdělaných osob, a naopak nižším k 1,6 zastoupením zdravotně postižených,“ shrnuje analýza. Praha je v ČR výjimečná mimořádnou nabídkou uplatnění.
Podpora v nezaměstnanosti 2026: více peněz delší dobu, ale jen někomu |
O jedno volné pracovní místo evidované úřady práce v metropoli se ucházelo 1,6 uchazečů. Ke krajům, s podobně příznivými výsledky náleží například střední Čechy. Naopak tomu je na severu Čech a Moravy. Poměr je zde přibližně devět lidí na jednu volnou pozici.
„Za posledních 15 let prošla nezaměstnanost v Praze rozmanitým vývojem,“ uvedl Adam Vlč. V roce 2011 její hladina dosahovala 3,59 procenta, do konce roku 2013 šplhala na 5,14 procenta. Nejnižší úrovně dosáhla na konci „předcovidového“ roku 2019, cca dvou procent.
Nejistá nálada
Na začátku roku 2026 míra nezaměstnanosti vzrostla na 3,76 procenta. Lednový nárůst nezaměstnanosti bývá v tuzemsku podle expertů běžným jevem. Ten souvisí s klimatickými podmínkami, jež nepřejí některým profesím, a přelomem roku coby administrativním milníkem. I tak je ovšem rostoucí míra nezaměstnanosti v úvodu roku 2026 podle expertů výrazněji nad obvyklým sezonním vzorcem.
„Nezaměstnanost byla letos v lednu nejvyšší od začátku roku 2017. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob se kontinuálně zvyšuje od poloviny roku 2022,“ upozornil Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.
Nešťastní v práci? Roli hraje malá výplata i neúcta. Možná je čas na změnu |
Optimismus zaměstnanců v průběhu minulého roku postupně klesal. Vyplývá to z dat nástroje Hedepy Vibe, který měří a analyzuje náladu tisíců zaměstnanců ve střední a východní Evropě. Češi si podle něj ale nadále zachovávají spíše dobré naladění. Ani jim se ale v poslední době nevyhýbá skepse.
„Vedle pracovního přetížení a problémů v komunikaci hrají významnou roli také potíže mimo práci, které firmy nemají plně pod kontrolou, ale které se přímo promítají do výkonu zaměstnanců,“ řekl Lukáš Krčil, spoluzakladatel platformy Hedepy.
Křehká generace Z
Specifikum představuje generace Z, narozená v letech 1997 až 2012. Firmy se u ní stále častěji setkávají se stresem a vyhořením. Příčinou bývá kombinace vysokých očekávání, nejistoty a tlaku na výkon. Mezigeneračně je pravděpodobnost vyhoření u zaměstnanců generace Z výrazně vyšší, statistiky naznačují, že je to až o 50 procent více.
Mladí lidé odmítají „starou hru“. Jak generace Z přepisuje pravidla práce |
Mladí pracovníci kladou zvláštní požadavky na vedení. „Klíčovou roli hraje pravidelná zpětná vazba. Bez ní mladí lidé snadno propadají nejistotě a mají pocit, že selhávají, i když odvádějí dobrou práci,“ uvedl Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
To klade nároky na komunikaci firem i manažerů. „Nestačí jim říkat ‚tak to to prostě je‘. Chtějí vědět, jaký má jejich práce smysl,“ vysvětlují odborníci. Mladým nejde ani tak o množství benefitů, ale spíše o realistické nastavení povinností.
