V pražské Montessori školce pracuje už téměř dva roky a je velmi spokojený. V zaměstnání mu vycházejí vstříc. „Nikomu nevadí, že neslyším. Šéfová si mě chválí a vždycky se spolu domluvíme,“ říká s úsměvem Řeřicha.
Organizace Tichý svět pomáhá už jedenáct let propojit světy slyšících a neslyšících. Ve Středočeském kraji má pobočku v Kladně.
V poslední době se jim podařilo zavést výuku znakového jazyka na tamním městském úřadě, který se tak stane jedním z prvních v kraji, kde se úředníci domluví s neslyšícími klienty.
„Aktuálně probíhají dva kurzy. Jeden na úřadě práce a druhý na sociálním odboru. Zaměstnanci nebudou umět dokonale znakový jazyk. To je dlouholetá záležitost, ale budou mít základy, a budou tak schopni neslyšícímu klientovi pomoci,“ vysvětluje vedoucí středočeské pobočky Tichého světa Kamila Rumlová a dodává, že vzhledem k akutnímu nedostatku tlumočníků se tímto způsobem veřejnost seznámí se znakovým jazykem.
Zaměstnávání neslyšících
Jedním z cílů Tichého světa je i integrace neslyšících do běžného života. Organizace se snaží svým klientům zprostředkovat práci mezi slyšícími. Ne vždy je to ale jednoduché.
„Mnoho firem má stále strach a zaměstnat neslyšícího člověka nechce. Většinou se nám pro klienty podaří najít práci v podniku, kde už nějakou zkušenost mají. Důležité ale je, aby zaměstnavatel měl sociální cítění a byl ochoten překážky v komunikaci řešit,“ přibližuje pracovní konzultantka Sabina Sagulová s tím, že přítomnost tlumočníka znakového jazyka není na pracovišti nutná. Komunikace totiž probíhá většinou za pomoci papíru a tužky.
Organizace Tichý svět
|
„Po čase někteří kolegové pochytí pár znaků. Domluva je pak mnohem snazší,“ upřesňuje Sagulová. Když se však vyskytne nečekaný problém, může se neslyšící spojit s tlumočníkem za pomoci Tiché linky. K tomu potřebuje jen internet a tablet či chytrý telefon.
Pokud má zaměstnavatel zájem, Tichý svět zajistí tlumočníka na pracovišti, který pomůže neslyšícímu v začátcích. „Je to dobrovolné a skutečně záleží pouze na konkrétní firmě, která musí o tlumočníka zažádat,“ doplňuje Rumlová.
Neslyšící jsou zaměstnáváni také jako obsluha i v pražské Tiché kavárně. „Právě tam dochází k propojování dvou zdánlivě neslučitelných světů. Je úžasné pozorovat, že když člověk skutečně chce, dokáže se domluvit,“ tvrdí Rumlová a dodává, že některé výrobky jsou do kavárny dodávány z Tiché pekárny, kde rovněž pracují neslyšící.
Tablety v nemocnicích
Tichá linka ale kromě zaměstnávání neslyšících pomáhá třeba i v nemocnicích. V projektu Bezbariérová nemocnice pro neslyšící bylo v ČR rozdáno do nemocnic více než sto tabletů, z toho jedenáct jich je ve Středočeském kraji.
„Každé takové zařízení je označeno samolepkou, neslyšící tak ví, že právě tady má možnost se s tlumočníkem spojit on-line. Většinou jsou tyto tablety na recepci, kde si ho pacienti mohou půjčit a absolvovat potřebná vyšetření s tlumočníkem,“ objasňuje vedoucí středočeské pobočky.
I když se v posledních letech daří bariéru mezi světem slyšících a neslyšících odstraňovat, mnoho zdravých lidí stále neví, jak s člověkem se sluchovým postižením komunikovat. Proto Tichý svět pořádá řadu kulturních akcí, kde se obě skupiny lidí potkávají a učí se rozumět jeden druhému. Velmi úspěšný byl například společný tábor slyšících a neslyšících dětí. Letos se bude konat podruhé.
„Ve spolupráci s kladenským divadelním spolkem Taška se letos chystáme objíždět školy a školky, kde budeme ‚znakovat‘ knihu Špalíček od Františka Hrubína. V podstatě to bude fungovat tak, že někdo bude pohádku předčítat a já ji budu společně s dětmi znakovat,“ představuje nový projekt Sagulová. Projekt má seznámit slyšící děti se znakovým jazykem a ukázat jim, že se komunikace se svými neslyšícími vrstevníky nemusejí obávat.
