„Bude to rok, kdy zemřel můj kamarád na mozkový nádor, který se mu ohlásil náhle, a to epileptickým záchvatem, který nikdy dřív neměl. Na magnetickou rezonanci v pražské nemocnici čekal přes měsíc a hned po stanovení diagnózy mu naplánovali operaci,“ vzpomíná Libuše z Prahy 9. Nádor se však na stejném místě vytvořil po čase znovu, navíc metastázoval a muž nakonec zemřel.
Virtuální fronta u lékaře. Recepty stran na rychlejší vyšetření a operace |
Libuše se domnívá, že v případě jejího známého hrál roli také dlouhý čas od prvního příznaku do vyšetření. Navíc je přesvědčena, že nádor bylo možné odhalit dřív, než se sám ohlásil nebezpečným záchvatem. Ráda by se nyní sama objednala na preventivní magnetickou rezonanci, má ale smůlu. Pouhé přání totiž k vyšetření nestačí.
„Můj praktik mi nevystavil žádanku, protože neshledal důvod, když nemám žádné obtíže ani rakovinu v rodinné anamnéze. Můj kamarád přitom také ani jedno z toho neměl a onemocněl,“ podotýká žena.
Avšak představa, že všichni pacienti budou podle svého uvážení absolvovat náročná vyšetření, mezi něž patří i magnetická rezonance, je podle ministerstva zdravotnictví mimo realitu.
„Právě proto jsou nákladná vyšetření prováděna u indikovaných pacientů, takzvaně na žádanku, aby nedocházelo k jejich zneužívání a nadužívání,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Prevence jen při riziku
Pokud má podle něj pacient obavy o zdraví, musí je konzultovat se svým lékařem a požádat ho o zhodnocení zdravotního stavu.
„To zahrnuje i zhodnocení jeho individuálního rizika. Nemá žádný smysl podstupovat neodůvodněná vyšetření, tím se zbytečně zatěžuje organismus pacienta, ale i zdravotní systém, který má omezené kapacity,“ říká Jakob.
Tomografů je v Česku dost, na vyšetření se však čeká. Chybějí lékaři |
Každý pojištěnec má nárok na takzvané nádorové prohlídky v rámci preventivních programů ministerstva. Jedná se o screeningový program na vyšetření prsů, prostaty, plic. „Tyto programy mají jasná a přesná pravidla, která je nutno dodržet, aby byl benefit z vyšetření co největší,“ upozorňuje Jana Červenková z Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN a vedoucí lékařka Centra diagnostiky chorob prsu V. Polaka.
Zájemci o zmíněnou prevenci ale musí patřit do rizikové kategorie podmíněné věkem a rizikovými faktory, jako je například kuřáctví. Největší vyšetřovanou skupinou jsou podle Červenkové v současnosti ženy v rámci mamografického screeningu, který jim pojišťovny hradí od 45 let jednou za dva roky.
Bez žádanky to nejde
Ani v tomto případě se ale zájemkyně neobejdou bez žádanky. „Ta pacientovi zaručuje, že je vyšetření prováděno správně a podle daného screeningového programu. Obsahuje informace, které jsou pro vyšetření velmi důležité a mohou ovlivnit jeho výsledek,“ vysvětluje lékařka.
Postup je takový, že ošetřující lékař s komplexními informacemi o pacientovi napíše žádanku, kterou následně schvaluje radiolog provádějící vyšetření.
Zdravotní vyšetření na dálku se rozšiřuje, telemedicína je i v obci na Opavsku |
To je důležité zejména v případě, kdy je pro vyšetření využíváno ionizující záření, jako například v případě CT plic či mamografického screeningu. Je tedy nutné, aby benefit z vyšetření převažoval nad rizikem ze záření, byť i velmi nízkým. V případě magnetické rezonance žádanka obsahuje údaje, které ověří, zda je toto vyšetření možné a pacienta neohrožuje.
„Počet vyšetření v životě se totiž kumuluje a jakýkoliv takový zákrok by měl být součástí komplexní péče,“ poznamenává Červenková.
Zájem je podle radioložky velký, na termín se čeká několik týdnů. Ani v případě soukromých klinik, které za úhradu nabízejí termín vyšetření třeba už druhý den, si člověk nemůže zajít na magnetickou rezonanci jen tak. I tady potřebuje doporučení od lékaře.
