Například v Karlíně hrozí, že se v příštím školním roce nedostanou do své spádové školy dvě celé třídy dětí.
„Jedná se o Základní školu Lyčkovo náměstí, která je doslova plná až po střechu,“ říká zastupitelka Prahy 8 Petra Hainzová (TOP 09). Podle ní nastane situace, kdy se bude při únorovém zápisu muset rozhodovat, které dítě se do školy vejde a které ne.
„Některé děti potom budou muset dojíždět třeba až na druhý konec Prahy 8, protože jinde prostě nebude místo,“ vysvětluje Hainzová.
Městská část teď naráží na problém, který doposud řešily hlavně školky, tedy že kapacity kvůli babyboomu, který Praha zažila před několika lety, přestávaly stačit. Společně s tím, jak děti stárnou, se problém začal přelévat o stupeň výš.
„Problém je, že o tuto konkrétní školu má obecně zájem enormní počet rodičů. My teď musíme najít nějaké řešení, které zajistí, aby se tam dostalo maximum dětí,“ říká radní Prahy 8 Matěj Fichtner (ANO). „Těch možností, jak situaci řešit, je několik a jsou jak krátkodobé, tak střednědobé. Budeme je projednávat na úřadu tento pátek a nechci nějaké konkrétní vybírat dopředu,“ uvedl Fichtner.
Školy nejsou tam, kde se staví
Přesné číslo, kolik bude případně chybět míst ve školách v rámci celé Prahy, zatím nikdo nevyslovil. Jde jen o obecné odhady. Například, že se do roku 2018 předpokládá nárůst počtu dětí ve věku 6 až 10 let asi o dvanáct procent oproti roku 2014.
Každopádně problémy s kapacitami už nyní řeší i další městské části, hlavně ty okrajové, kam často spadají i děti z okolních obcí Středočeského kraje. Magistrát má zároveň k dispozici mapu oblastí s takzvanou nedostatečnou vybaveností, které by se měly přednostně řešit. Jde například o Újezd, část Prahy 12 či Prahy 13.
„Jsme rozvojovou městskou částí, kde se hodně staví, takže budeme místo ve školách potřebovat i do budoucna,“ říká Evžen Mošovský, vedoucí odboru školství poslední zmiňované městské části. Podle něj bude například nutné přistavět čtyři učebny pro Základní školu profesora Otokara Chlupa.
Třináctá městská část je navíc spádovou oblastí i pro některé děti ze Zličína, kde je momentálně jen jedna základní škola. Další by měla být dokončena v příštím kalendářním roce. Nové školy mají pomoci řešit problém s nedostatkem místa i v Čakovicích nebo v Praze 19, kde se pro žáky otevře nová budova už příští rok.
Na zvyšování kapacit základních škol mohou městské části čerpat peníze jak z vlastního rozpočtu, tak z rozpočtu magistrátu nebo z evropských dotací.
„Loni byla pro jednotlivé městské části vytvořena rezerva ve výši 400 milionů korun. V příštím roce bude sice tato částka o něco nižší, ale já doufám, že se ji ještě podaří navýšit,“ říká bývalá magistrátní radní pro školství Irena Ropková (ČSSD).
Podle Tomáše Kučery z katedry demografie Univerzity Karlovy největší problémy s nedostatkem škol, potažmo školek, nastanou hlavně v oblastech, kde vyrůstají rezidenční komplexy. Vysvětluje to tím, že se sem stěhují dobře situované mladé rodiny. Mezi ně, kromě jiných, spadá právě i zmiňovaný Karlín, který je jednou z rozvojových lokalit.
