náhledy
Zahrada Lobkovického paláce vznikla jako barokní ve francouzském stylu, ale koncem 18. století byla přeměněna na anglický park. Zahrada se dříve rozprostírala až na Petřín. Od 19. století byla z větší části zpřístupněna veřejnosti. Na trávníku lze narazit na bronzovou sochu trabantu na nohách. Autorem díla Quo vadis je český výtvarník David Černý. Dílo odkazuje na dění na ambasádě v roce 1989, kdy přes velvyslanectví mířily tisíce východních Němců za svobodou a trabanty nechávaly v okolí paláce. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Salla terrena je jedinou zachovanou originální částí bývalé oranžérie. Medvěd u salla terreny znázorňuje berlínského medvěda, na jehož podobě se podílela německá a česká umělkyně a jsou v něm zaneseny mapy obou měst. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve zmíněné oranžerii, jíž je salla terrena součástí, jsou dnes kanceláře. Dříve ale sloužila pro pěstování především citrusů. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Lobkovický palác má celkem čtyři sály s freskami, které vznikly v letech 1708 až 1712 a jsou pravděpodobně dílem Jana Jakuba Steinfelse. Hlavní sál zdobí krajiny v čínském stylu, který byl tehdy módní. Narazit lze ale třeba i na vyobrazenou sochu Jupitera, která je nad krbem. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Hlavní schodiště je prvním reprezentativním barokním schodištěm podle vídeňského vzoru v Praze. Po stěnách ho doprovázejí fotografie a artefakty odkazující na rok 1989, kdy na německé ambasádě pobývaly tisíce východních Němců, kteří se chtěli dostat na Západ. I na schodech tehdy uprchlíci spali. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na zábradlí pak lze spatřit kandelábr, na němž je písmeno L odkazující na rod Lobkoviců. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
V přijímacím salonu, jak už název napovídá, se vítají návštěvy a konají se v něm recepce. Dříve sál sloužil pravděpodobně jako jídelna. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kupolový sál je srdcem paláce. Nachází se v něm klavír a konají se v něm přednášky, konference a koncerty. Hudba tu hrála i dříve. V sále koncertovali Ludwig van Beethoven a Carl Maria von Weber, k jejichž mecenášům rod Lobkoviců patřil. Ze sálu je přístup na balkon do zahrady. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Po týdnech, kdy na ambasádě byli východní Němci, vystoupil 30. září roku 1989 na balkon tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Uprchlíkům oznámil, že mohou vycestovat na Západ. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pamětní deska s nedokončenou větou tehdejšího ministra zahraničí Hans-Dietrich Genschera: „Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že dnes budete moci...“. Konec sdělení zanikl v jásotu. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Lobkovický palác v Praze (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Gobelínový pokoj vděčí za své dnešní jméno zde umístěným nástěnným gobelínům. Jeden je z 16. století, druhý z poloviny 17. století. Kachlová kamna pocházejí pravděpodobně z doby vzniku paláce. Nedávno byla restaurována. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
V severovýchodním rohu paláce je malá jídelna, vedle níž je velká jídelna. Jsou vyzdobeny obrazy z Bavorské státní galerie a inventáře německého ministerstva zahraničí. Původní nábytek si rod Lobkoviců odnesl při prodeji Československu. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výhled z německé ambasády na Pražský hrad. (4. 7. 2018)
Autor: Petr Topič, MAFRA